Bylinky proti migréně

Migréna je chronické onemocnění, které patří mezi nejznámější typy bolesti hlavy, a tím velmi negativně ovlivňuje kvalitu života migreniků. Migrénou trpí asi 20 % žen a 7 % mužů. Nejčastěji se vyskytuje v mládí, ale nedá se vyloučit ani její první výskyt až po čtyřicítce. Pro migrénu je typická středně těžká až silná, pulzující bolest na jedné straně hlavy. Předzvěstí záchvatu migrény bývají abnormální funkce některých smyslových orgánů, jako jsou např. poruchy zraku a zorného pole (rozmazané vidění, černé skvrny, blikající světla apod.), poruchy sluchu a čichu, problémy s řečí nebo mravenčení v končetinách.

Více informací o nemoci: migréna

Může se však jednat i o komplikace při viróze, poruše hybnosti krční páteře, dehydrataci, přepracování, po užití nadměrného množství alkoholu atd. Bolest hlavy však může upozorňovat i na nějakou závažnou nemoc, jako je např. infekce, porucha funkce štítné žlázy, nízký nebo vysoký tlak a další.

Uvažujete o tom, že byste proti migréně zkusili použít léčivé bylinky? Dobrou zprávou je, že tyto přírodní alternativy existují. Mějte však na paměti, že každý z nás je jedinečný a proto si musíte vybrat takovou kombinaci bylin, která vám bude fungovat nejlépe. Pokud si tedy léčbu migrény pomocí bylin vyberete, konzultujte její zahájení a ukončení s lékařem a zeptejte se také na případné interakce s léky, které užíváte.

Jaké bylinky vám od migrény uleví?

Řimbaba obecná zvaná také kopretina řimbaba je vytrvalá, středně vysoká, aromatická rostlina s drobnými květy podobnými kopretině. U nás se odedávna pěstovala jako léčivá rostlina v zahradách, ale dnes převažují zplaněné populace ve volné přírodě i v blízkosti lidských sídel.

Současná medicína i léčitelství používají kopretinu řimbabu zejména na tlumení bolesti hlavy při migréně a menstruačních bolestech. Uvolňuje křeče nervového a svalového původu. Užívá se při zánětu tlustého střeva a zlepšuje metabolismus. Řimbaba pozitivně působí i při revmatu a revmatoidní artritidě.

Vrba bílá  je mohutný listnatý opadavý strom z čeledi vrbovitých. Roste na vlhkých půdách, dorůstá do výšky 15 až 35 metrů a dožívá se 80 až 100 let. Kůra je u mladých stromů hladká a u starších podélně rozpukaná. A právě kůra vrby obsahuje účinnou látku salicin, který se v játrech mění na kyselinu salicylovou, z níž vznikají deriváty acylpyrin a aspirin působící proti bolesti a horečce.

Extrakt z vrbové kůry má analgetické vlastnosti, účinkuje jako antioxidant. Tlumí bolest, takže pomáhá při bolestech hlavy, dně a artrotických bolestech. Má uklidňující a hojivé účinky, pozitivně působí i při nachlazení, zažívacích potížích a zánětech močových cest.

Vavřín vznešený neboli také  vavřín ušlechtilý je mohutný strom z čeledi vavřínovitých. V původní oblasti rozšíření dosahuje výšky až 12 metrů. Plody jsou bohaté na silice, které jsou tvořeny tuky a terpenickými látkami.

Sušené listy vavřínu jsou známé především jako koření pod jménem bobkový list. Léčivé účinky bobkového listu jsou využívány již po staletí. Obsahuje totiž celou řadu zdraví prospěšných látek, jako jsou bílkoviny, hořčiny, vláknina, glykosidy, třísloviny, alkaloidy, kyselina listová, silice a vitaminy – především vitamín A, B, C a dále také minerální látky, jako hořčík, draslík, selen, fosfor, vápník, měď, zinek a železo.

Tyto látky tlumí bolesti hlavy a kloubů, účinkují proti křečím a zánětům a mají i antioxidační účinky. Dále vavřín podporuje metabolismus a trávení, pomáhá při bolestech v kříži a kostech a při bolestech sedacího nervu. Zmírňuje nachlazení a kašel, ulevuje od artritických bolestí, snižuje horečku a podporuje pocení.

Guarana jsou semena Paulinie nápojné, což je malý strom nebo keř z čeledi mýdelníkovité, ale často se jako guarana označuje i celá rostlina. Dorůstá do výšky 12 metrů, její lodyha je rýhovaná a listy lichozpeřené. Květy jsou bílé nebo žluté, plody červené a semena jsou zbarvena černě. Guarana obsahuje stimulanty centrální nervové soustavy, alkaloidy, třísloviny a vitamíny B a C.

Guarana příznivě působí na imunitu, pomáhá udržovat psychickou a fyzickou vitalitu a podporuje normální trávení. Dále snižuje únavu a udržuje bdělost a pozornost. Přispívá k posílení paměti a kognitivní schopnosti, zmírňuje bolesti hlavy a svalů, příznivě ovlivňuje dobrou náladu a snižuje psychickou únavu.

Devětsil lékařský je až 50 cm vysoká, vytrvalá, léčivá rostlina se silným oddenkem, z něhož počátkem března začínají rašit duté, tlusté, šupinaté lodyhy. Květy jsou uspořádány do hroznovitých úborů a jsou purpurové až světle růžové. Listy jsou dlouze řapíkaté a mají velkou, trojhranně srdčitou čepel. Devětsil kvete v období března do května.

Dnes se devětsil doporučuje při bolestech hlavy, kašli, astmatu, zažívacích problémech a horečkách. Rostlina má kladný vliv na metabolismus a používá se i při křečích žaludku nebo žlučníku. K léčivým účelům se používá kořen rostliny, který však nemá zrovna dobrou chuť a proto je vhodný jej kombinovat s medem.

Máta peprná je vytrvalá rostlina z čeledi hluchavkovité, která kvete od července do září. Jejím původem je západní Evropa, avšak dnes je již pěstována v mírných pásech celého světa. Její oddenek má podzemní výčnělky, lodyhy dorůstají do výšky 50 až 80 cm. Mohou být buď lysé nebo jemně ochlupené. Listy jsou řapíkaté, celistvé. Lodyha i listy obsahují esenciální oleje, které jim dodávají typické aroma. Květy byliny bývají růžové či světle fialové, uspořádané do hustých lichopřeslenů.

Léčebně se máta peprná uplatňuje u žaludečních potíží, uvolňuje žaludeční křeče, zastavuje zvracení, podporuje léčbu střevních chorob a koliky, podporuje chuť k jídlu a zmírňuje bolesti při žlučových kamenech. Hlavní složkou máty peprné je mentol, který znecitlivuje a způsobuje pocit chladu. Z tohoto důvodu se máta osvědčuje ke kloktání a výplachům při bolestech dásní a zubů. Současně čistí a zpříjemňuje dech.

Zázvor je koření, které se získává z oddenků zázvoru lékařského. Zázvor lékařský je vytrvalá rostlina, jejíž květy jsou nažloutlé nebo růžovobílé barvy. Voní jako pryskyřice, slupka oddenku je nahnědlá. Má aromatickou, velmi výraznou a sladce pikantní chuť, kterou mu dodává účinná látka Gingerol.

Je bohatým zdrojem vitamínů, zejména A, B1, B2, B6, C, E, hořčíku, draslíku, fosforu, sodíku, železa a vápníku. Po staletí se používal jako velmi účinný prostředek proti bolestem hlavy, a tak se dnes doporučuje zejména pacientkám trpícími migrénami. Dále působí proti bolestem břicha, nevolnosti, nachlazení, chřipce a neurologickým problémům. Je také antivirový, protizánětlivý, antibakteriální a antimykotický.

Kozlík lékařský je vytrvalá rostlina běžně dorůstající do výšky 50 cm. Avšak pokud se jí daří, pak může dosáhnout až dvou metrů. Lodyha kozlíku je téměř lysá, ale její spodní část je pokryta chloupky. Listy jsou zhruba 7 cm dlouhé a mají řapíkatý tvar. Květy jsou bílé až načervenalé. Kvete od května do srpna.

Kozlík lékařský se vyskytuje téměř po celé Evropě, odkud se rozšířil do Asie a určitých částí Severní Ameriky. Roste zejména v nížinách, při okrajích cest, na loukách a na březích menších potoků.

Užívá se oddenek a kořeny kozlíku. V důsledku dlouhodobého stresu nebo vypětí účinkuje jako balzám na pošramocené nervy. Má blahodárné účinky proti bolestem hlavy a malátnosti. Zmírňuje také příznaky, které jsou vyvolány stresem nebo neklidem, jako je např. bušení srdce, třes či žaludeční bolest. Působí i jako slabé analgetikum tlumící menší až střední potíže, zlepšuje činnost srdce, cirkulaci krve a užívá se při poruchách štítné žlázy.

Třezalka tečkovaná je přibližně 30 - 60 cm vysoká vytrvalá bylina, která má dvouhrannou, lysou a větvenou lodyhu. Listy jsou vejčité, podlouhlé a tečkované, podle nichž získala třezalka svůj název. Od července do srpna se začínají na jejích stoncích objevovat drobné zlatožluté květy uspořádané do bohatého květenství. V letních měsících se sbírá květ i nať třezalky. Hojně roste v Evropě, Asii a severní Africe. U nás v ČR se vyskytuje především na slunných stanovištích středních a nižších poloh.

Třezalka tečkovaná je perfektní přírodní prostředek proti bolestem hlavy, migréně a pomáhá i při revmatických bolestech. Vyznačuje se silnými účinky proti depresím. Kromě psychických obtíží působí třezalka příznivě na nemoci žlučníku a jater, na žaludeční vředy a na problémy s dvanácterníkem, slinivkou nebo na poruchy močových cest. Je účinná na chronické nemoci srdce a její pozitivní účinky jsou znát i na krevním oběhu. Třezalka je známá taktéž díky svému antibiotickému a protizánětlivému působení. Je jednou z mála bylin, která pozitivně účinkuje při léčbě roztroušené sklerózy nebo obrny.

Černý česnek je v podstatě klasický česnek, kdy se celé cibule česneku nechají uzrát při zvýšené teplotě po dobu více než 40 týdnů. Pak se z klasického česneku stane černý česnek, jehož obsahem jsou jiné látky a má i odlišnou vůni a nasládlou chuť. V průběhu fermentace se sice velikost stroužků zmenšuje, avšak jejich léčebné vlastnosti nezanikají, naopak jsou mnohem více koncentrované.

Původní česnek je jedním z významných antioxidantů. Působí antibakteriálně a antiviroticky, posiluje naši imunitu, pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a krevního cukru a je přírodním antiparazitikem. Černý česnek účinkuje podobně, ale výrazněji. Je zdrojem energie, pomáhá při dýchacích problémech, mírní stres a zklidňuje organismus. Rovněž je prospěšný v procesu fungování vnitřních orgánů trávení. Má pozitivní účinky proti vyplavování histaminu, čímž zabraňuje vzniku alergických reakcí.

Koriandr je jednoletá mrkvovitá bylina z čeledi miskovitých, která planě roste ve Středomoří. U nás se ve volné přírodě nenachází. Odedávna se pěstovala v Egyptě a Indii. Dnes se využívá především v gastronomii jako koření nebo v léčitelství. Její lodyha dorůstá do výšky jednoho metru. Spodní listy jsou trojcípé, řapíkaté, horní listy jsou přisedlé a dvakrát až třikrát zpeřené. Květy rostliny jsou bílé či růžové barvy a plod je hnědožlutý a kulovitý. Kvete od během června a července. Zdraví prospěšnými látkami jsou zejména některé vitamíny skupiny B a silice.

Ajuvédská medicína používala koriandr k úlevě od bolesti hlavy. Nejsilnější z celé rostliny jsou však drobná hnědá semena, která mají protizánětlivé účinky, a dnes je zkoumán i jejich vliv na léčbu diabetu, artritidy a migrény. Listy koriandru jsou zase bohatým zdrojem vitamínů skupiny B (konkrétně B1 a B2), vitamínu A a C. Koriandr má i pozitivní vliv na trávení, během kterého působí např. proti nadýmání, střevním křečím a kolikám břicha. Ničí škodlivé střevní bakterie, a tím pročišťuje organismus. Dále stimuluje nervovou a tělesnou činnost. Při nechutenství je doporučováno připravit si čaj nebo odvar ze semen této byliny, protože zvyšuje produkci žaludečních šťáv a tak přispívá k chuti k jídlu.

Jinan dvoulaločný neboli také Gingko biloba je jehličnatý strom, i když vypadá jako strom listnatý. Jeho jehlice jsou totiž natolik zploštělé, že vypadají jako listy. Přes léto jsou hráškově zelené, na podzim žloutnou a v zimě opadávají. Jinany jsou dvoudomé stromy dosahující výšky 25 m a šířky 10 metrů. Květy jsou žluté a vyrůstají ve formě jehnědovitých šištic. Jinany jedněmi z nejstarších rostlin naší planety a jejich léčivá síla je lidstvem využívána již po mnoho tisíc let.

Nejvíce se jinan využívá v léčitelství. Z výtažků listů a semen se užívá extrakt s léčivými účinky. Rostlina obsahuje značné množství mastných a organických kyselin a vitamínu C. Podporuje prokrvení mozku, čímž zlepšuje soustředění a učení. Účinně působí i při poruchách paměti nebo potížích se sluchem a efektivně rozšiřuje cévy. Dále je vhodná na astma, kašel a zažívací obtíže a také zmírňuje bolesti hlavy a napětí.

Levandule lékařská je léčivá aromatická bylina z čeledi hluchavkovitých. Jedná se o silně vonící, 60 až 120 cm vysoký vytrvalý polokeř. Její lodyhy jsou dřevnaté a hustě porostlé bělavými chlupy. Listy má 2 – 6 cm dlouhé, vstřícné, čárkovitě až podlouhle kopinaté. Květy jsou uspořádány na dlouze stopkatých klasech a jsou souměrné s podlouhle trubkovitým 4,5 až 7 mm dlouhým kalichem. Koruna je dlouhá 8–12 mm a má moudrou až fialovou barvu. Levandule kvete během června, července až srpna.

Levandule je známá pro svoji sladkou uklidňující vůni. Díky svým léčebným vlastnostem se těší velké oblibě. Olej, který se připravuje z aromatických květů, je používán k léčbě nespavosti, bolesti hlavy, nervozity, únavy a stresu. Inhalace levandulového oleje velmi rychle zmírňuje symptomy migrény a bolestivé menstruace. Vlažný nálev z levandule snižuje svalové křeče a má příznivé účinky při revmatických onemocněních a dně, nadměrné plynatosti při podráždění žaludku, nechutenství a nadměrné plynatosti. Dále upravuje činnost střev při průjmech a nadýmání a stimuluje slinivku břišní k větší produkci enzymů. Levandule je také mírně močopudná a urychluje léčbu angíny, chřipky a zánětů průdušek.

Pupalka je rod dvouletých žlutě kvetoucích bylin, který se vyskytuje na pěti kontinentech. Existuje 145 druhů, které rostou většinou v subtropickém a mírném podnebném pásu. Do Evropy se tyto rostliny rozšířily z východní Asie a Ameriky.

Pupalka dvouletá je až 1,5 metrů vysoká bylina se silným, až 40 cm dlouhým kořenem. V 1. roce vyrůstá jen růžice listů a ve 2. roce začne vyhánět olistěnou vzpřímenou a zdřevnatělou lodyhu. Její listy jsou střídavé, kopinaté a jemně zubaté. Velké žluté květy se skládají ze 4 plátků a otevírají se v podvečer. Plodem je zhruba 3 cm dlouhá tobolka obsahující velké množství drobných semínek.

Nejoblíbenější je pupalkový olej lisovaný ze semen pupalky. Je bohatý na mastné nenasycené kyseliny. Používá se na zmírnění bolestí hlavy a menstruačních bolestí, k regeneraci kůže. Je také silně protizánětlivý, a jeho využití se uplatňuje při cévních onemocněních. Snižuje i stres a krevní tlak. Pro vnější použití jsou z něj připravovány masti proti lupence, akné a atopickému ekzému. Pupalkový olej má imunostimulační účinky, čímž zvyšuje obranyschopnost organismu. Dále je olej bohatý na vitamín E a prokázalo se, že zmírňuje revmatické bolesti jak při vnitřním, tak i vnějším použití.

Rozmarýn je dřívější rod rostlin z čeledi hluchavkovitých. Podle fytogenetických molekulárních studií z počátku 21. století je součástí rodu šalvěj, ve kterém je monofyletickou skupinou, a proto se klasifikuje jako jeho podrod. 

Rozmarýn je až 2 metry vysoký, stálezelený až 2 m vysoký, velmi vonící keř. Má husté větvené stonky s našedlou kůrou. Listy jsou vstřícné, úzké, přisedlé, aromatické, nahoře lesklé a tmavé, naspodu šedavé. Kvete během pozdního jara a raného léta malými bíle nebo nachově až modře zbarvenými kvítky. Květenství se vytváří v úžlabí horních listů a skládají se z 5 - 10 květů. Kalich je dvoupyský, zvonkovitý. Plodem jsou nahnědlé tvrdky.

Rozmarýn má antioxidační a antibakteriální účinky. Je používán k léčbě migrén, bolestí kloubů, snížené koncentrace. Dále je účinný při problémech s pamětí, oběhových potížích a nemocích jater. Rozmarýn také odstraňuje deprese a zlepšuje náladu. Po rozmarýnu sáhněte také při dýchacích potížích nebo bolestech nejrůznějšího původu.

Lípa srdčitá je statný, opadavý strom z čeledi slézovitých. Má vysoce klenutou korunu a během růstu dosahuje výšky 30 a více metrů. Její mohutný kmen je pokrytý tmavou, tenkou a podélně zvrásněnou kůrou. Listy jsou řapíkaté, lysé a asymetricky srdčité a lysé. Kvete od června do července. Květy jsou nažloutle bílé, oboupohlavné. V období květu nádherně voní. Plodem je kulatý oříšek.

Lípa je v léčitelství využívána ke snížení úzkosti, napětí a ke zklidnění. Má protizánětlivé a sedativní vlastnosti a prokázalo se, že také podporuje pocení. Ulevuje od bolestí hlavy a napětí, zklidňuje mysle a vyvolává spánek. Je používána ke snížení krevního tlaku a v alternativní medicíně se používá k léčbě migrény a bolestí hlavy.

Divizna velkokvětá je léčivá bylina z čeledi krtičníkovitých. Jedná se o dvouletou, plstnatě ochlupenou bylinu dorůstající do výšky až 2 m. V prvním roce svého růstu tvoří růžici jemně plstnatých, přízemních listů a v druhém roce vyrůstá z této růžice ochlupená lodyha, která je opatřena střídavými, rovněž ochlupenými listy. Ty mají vejčitý tvar a hroznovitě uspořádané květy, jež mají zvonkovitý, pětidílný kalich. Divizna kvete od května do září. Plody jsou tobolky.

Divizna je velmi populární v celé Evropě a Asii, a to zejména při migrénách, průjmech a křečích. Suší se hlavně květy, z nichž jsou vyráběny extrakty, tinktury nebo obklady. Květy obsahují saponiny a flavonoidy, které usnadňují rozpouštět hleny a přispívají k normálnímu fungování dýchacího systému. Proto se divizna často užívá při onemocněních horních cest dýchacích, tím že usnadňuje vykašlávání hlenu. Divizna velkokvětá má skutečně mnohostranné využití. Mimo vlivu na dýchací cesty, podporuje normální funkci ledvin, močového měchýře, ledvin a využití nachází také jako digestivum (látka podporující trávení).