Řimbaba obecná

Řimbaba obecná (Tanacetum parthenium) je vytrvalá, středně vysoká, aromatická rostlina z čeledi hvězdnicovitých s množstvím drobných květních úborů, které se podobají kopretině nebo sedmikrásce.

Historie

Řimbaba má za sebou dlouhou historii používání v lidovém léčitelství. Již ve starověkém Řecku ji doporučoval lékař Dioskoridés při horečkách, bolestech a zánětech. Odtud pochází i její anglické jméno feverfew, tedy „proti horečce“.

Ve středověku byla řimbaba oblíbenou léčivou bylinou klášterních zahrad. Používala se proti bolestem hlavy, menstruačním potížím a revmatismu. Zajímavé je, že v renesančních herbářích byla řimbaba uváděna jako ochranná rostlina, která měla odpuzovat zlé duchy i hmyz.

V moderní době se její věhlas obnovil v 70. letech 20. století, kdy vědecké studie potvrdily její účinnost proti migrénám. Od té doby se řimbaba opět stala populární léčivkou, zejména v přírodních doplňcích a čajových směsích.

Popis

Lodyha této byliny je vysoká 30 až 60 cm, mělce rýhovaná a krátce vystoupavá. Její dolní část je lysá a horní zase chlupatá a okoličnatě rozvětvená. U starší rostliny vyrůstá ze šikmého a drobnými kořínky obrostlého oddenku hned několik lodyh. Listy jsou měkké, střídavé, řapíkaté, v obrysu vejčité a jsou světlezeleně nebo žlutozeleně zbarvené. Jejich čepele jsou 5 až 7 cm dlouhé a 4 až 5 cm široké. Rozemnuté listy ale i lodyha silně voní jako heřmánek. Stopkaté květní úbory o průměru 1,5 až 2,5 cm vyrůstají v chocholičnaté natě. Úbor je ve středu tvořen rostoucími oboupohlavnými drobnými kvítky se žlutými, trubkovitými a pěticípými korunami a po obvodě 10 až 20 samičími jazykovitými kvítky s bílou ligulou neboli tzv. jazýčkem.

Stanoviště

Řimbaba roste bez jakýchkoliv problémů v každé půdě, která však nesmí být příliš vlhká a těžká. Jinak dává přednost místům s plným sluncem, ale roste také v polostínu.

Sběr

Sbírají se listy řimbaby a mohou se sbírat buď čerstvé, nebo se mohou nechat usušit.

Užívané části

V léčitelství se využívají především listy, méně často i květy. Sbírají se čerstvé nebo sušené a používají se k přípravě nálevů, tinktur či extraktů. V moderních doplňcích stravy se nejčastěji používají standardizované extrakty z listů se stanoveným obsahem účinné látky partenolidu.

Účinné látky

• Seskviterpenové laktony (zejména partenolid – hlavní účinná složka)
• Flavonoidy (apigenin, luteolin, chrysoeriol)
• Silice (kamfen, borneol, eukalyptol)
• Hořčiny
• Třísloviny
• Pryskyřice a glykosidy

Léčivé účinky

Řimbaba obecná je silným antioxidantem. Nejvíce účinných látek obsahují listy, ze kterých jsou v lidovém léčitelství připravovány hlavně nálevy. Ty působí proti horečce, zmírňují bolest, rozšiřují cévy a podporují dobré trávení. Listy jsou i léčivým prostředkem proti migréně, kdy se během záchvatu rozžvýká a spolkne pět čerstvých listů a preventivně jen jeden. V případě zánětu středního ucha velmi pomáhá vsunout do postiženého ucha čerstvý list. Z květů řimbaby se vyrábí tinktura účinkující jako repelent proti hmyzu a také se z nich vyrábí léčivá mast na hmyzí kousnutí.

Prokázané účinky

• Snížení frekvence a intenzity migrénových záchvatů (při dlouhodobém užívání)
• Protizánětlivé působení díky obsahu partenolidu
• Uvolnění hladkého svalstva cév a zlepšení průtoku krve
• Antioxidační účinek flavonoidů
• Podpora trávení a mírné snížení horečky

Použití

Řimbaba se používá vnitřně ve formě sušených listů, kapslí nebo tinktur. Nejčastěji je součástí doplňků stravy určených k prevenci migrén. Sušené listy lze užívat také ve formě čaje, ale kvůli hořké chuti se doporučuje kombinace s jinými bylinami, například meduňkou nebo mátou.

Zevně se používá v masážních přípravcích a mastích na uvolnění svalů a kloubů. V aromaterapii se uplatňuje pouze okrajově, protože silice z řimbaby mají poměrně výrazné a štiplavé aroma.

Nežádoucí účinky

Řimbaba je obecně bezpečná, pokud se používá v přiměřeném množství. U citlivých osob může způsobit podráždění ústní sliznice, nevolnost nebo alergickou reakci. Nedoporučuje se pro těhotné a kojící ženy, protože může ovlivnit děložní tonus.
Při dlouhodobém užívání se nedoporučuje náhlé vysazení, protože by mohlo dojít ke krátkodobému návratu migrénových obtíží. Řimbabu by také neměli užívat lidé, kteří berou antikoagulancia nebo léky ovlivňující krevní srážlivost.

Sběr

Listy a květy se sbírají v době plného květu, obvykle od června do srpna. Suší se ve stínu při teplotách do 40 °C, aby nedošlo ke ztrátě účinných látek. Správně usušená řimbaba si uchovává svou hořkou chuť a výrazné aroma. Uchovává se v suchu a temnu.

Zajímavosti

Řimbaba byla v minulosti nejen léčivkou, ale i rostlinou symbolickou. Ve starověku se považovala za rostlinu odvahy a ochrany – válečníci si ji nosili při sobě, aby jim dodávala sílu a chránila je před nemocemi. V anglickém lidovém léčitelství se její sušené listy vkládaly pod polštář pro klidný spánek a ochranu před nočními můrami.

Včely a jiný opylující hmyz řimbabu příliš nenavštěvují, neboť silné aroma působí odpudivě. Tato vlastnost se však využívá v zahradách, kde rostlina pomáhá odpuzovat některé škůdce.

Řimbaba se stala také oblíbenou bylinou v moderní fytoterapii, neboť představuje přírodní alternativu k syntetickým analgetikům. Její hlavní účinná látka partenolid se zkoumá i z hlediska možných protirakovinných účinků.

Receptury

Čaj proti migréně:
Jedna čajová lžička sušených listů řimbaby se zalije 250 ml horké vody, nechá se 10 minut louhovat a poté se scedí. Pije se 1–2× denně po jídle.

Tinktura z řimbaby:
50 g čerstvých listů se zalije 250 ml 60% alkoholu a nechá se 14 dní louhovat na tmavém místě. Poté se přecedí a uchovává v tmavé lahvi. Užívá se 15–20 kapek denně do vody nebo čaje.

Bylinný olej na klouby:
2 hrsti čerstvé řimbaby se naloží do 250 ml olivového oleje a nechají se 3 týdny stát. Poté se přefiltruje a olej se používá k masážím bolestivých míst.

Zdroj:

• POTUŽÁK, Miloš. Tanacetum parthenium (L.) Sch. Bip. - řimbaba obecná (Asteraceae - hvězdnicovité).
• TEDESCHI, Giulia a RAISER, Ulrike. Herbář: bylinky z klášterní zahrady : přírodní lékárna. Esence. Praha: Euromedia Group, 2017. ISBN 9788075492968.

Autor: Mgr. Lenka Dvořáková