Devětsil lékařský

Devětsil lékařský (Petasites hybridus) je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), známá především svými mimořádně velkými listy a časným jarním kvetením. Patří mezi tradiční léčivé rostliny střední Evropy a byl po staletí využíván v lidovém léčitelství, zejména při onemocněních dýchacích cest a bolestech.

Název devětsil je spojován s pověstmi o jeho schopnosti léčit „devět nemocí“, což odráží jeho význam v tradiční medicíně.

Historie

Devětsil lékařský byl znám již ve starověku. Zmínky o jeho použití se objevují v antických lékařských spisech, kde byl doporučován při horečkách a dýchacích potížích. Ve středověku se stal důležitou součástí klášterní medicíny a byl považován za ochrannou rostlinu proti moru a jiným nakažlivým nemocem.

V lidovém léčitelství se používal po celá staletí, přičemž jeho význam přetrval až do novověku. S rozvojem moderní farmakologie však došlo k omezení jeho používání kvůli obsahu potenciálně toxických látek.

Výskyt

Devětsil lékařský je rozšířen v Evropě a západní Asii. Upřednostňuje vlhká stanoviště, zejména břehy řek a potoků, lužní lesy, příkopy a mokré louky.

V České republice je poměrně hojný, zejména v nižších a středních polohách. Často vytváří rozsáhlé porosty díky silnému oddenku.

Popis

Devětsil lékařský je mohutná vytrvalá bylina s plazivým oddenkem. Na jaře, ještě před vyrašením listů, vyrůstají silné květní stvoly vysoké 15–40 cm, zakončené hustými hroznovitými květenstvími drobných růžových až purpurových květů.

Listy se objevují až po odkvětu a patří mezi největší listy naší flóry. Jsou okrouhlé až srdčité, s dlouhými řapíky, a mohou dosahovat průměru až 60 cm. Plodem je nažka opatřená chmýrem.

Užívané části

V minulosti se používaly především listy a oddenek, méně často květy. Dnes se pro léčebné účely využívají pouze standardizované extrakty, zatímco sběr a domácí zpracování se nedoporučuje.

Účinné látky

• seskviterpenové estery (petasin, isopetasin)
• hořčiny
• silice
• flavonoidy
• slizové látky
• třísloviny
• pyrrolizidinové alkaloidy

Účinky devětsilu lékařského

Devětsil lékařský byl tradičně využíván pro své účinky na dýchací cesty a nervový systém. V lidové medicíně se používal při kašli, astmatu, migrénách a křečích hladkého svalstva. Rostlina byla považována za uvolňující a tišící bolest.

Moderní výzkum se zaměřil zejména na izolované látky, které vykazují antispazmodické a protizánětlivé působení. Současné využití je omezeno na bezpečně upravené extrakty bez toxických složek.

Prokázané účinky

• snížení frekvence migrén
• antispazmodické působení
• protizánětlivý účinek
• podpora dýchacích cest
• mírné analgetické působení

Použití

V současnosti se devětsil lékařský používá především ve formě farmaceutických přípravků a doplňků stravy, které obsahují standardizované extrakty zbavené pyrrolizidinových alkaloidů. Tyto přípravky se používají zejména jako podpůrná léčba migrény a některých typů bolestí.

V minulosti se listy využívaly také zevně jako obklady.

Nežádoucí účinky

Syrová rostlina obsahuje pyrrolizidinové alkaloidy, které mohou při dlouhodobém užívání poškodit játra a jsou považovány za potenciálně karcinogenní. Z tohoto důvodu se nedoporučuje domácí příprava ani vnitřní užívání celé rostliny.

Pouze extrakty zbavené těchto látek jsou považovány za relativně bezpečné.

Sběr

Historicky se oddenek a listy sbíraly na jaře a na podzim. V současnosti se sběr pro léčebné účely nedoporučuje. Rostlina je chráněna spíše nepřímo, a proto je vhodné ji ponechat v přírodě bez zásahu.

Zajímavosti

Devětsil lékařský patří mezi nejčasněji kvetoucí byliny našich mokřadů a jeho květy jsou důležitým zdrojem pylu pro hmyz v časném jaru. Obrovské listy byly v minulosti používány k balení potravin nebo jako provizorní „deštníky“. Rostlina je schopna rychle kolonizovat vhodná stanoviště a vytvářet souvislé porosty, které potlačují růst jiných druhů.

Receptury

Zevní obklad z listů
Čerstvé nebo spařené listy se přikládaly na klouby a bolestivá místa.

Tradiční devětsilový odvar
Historický recept využívaný v lidovém léčitelství, dnes již pouze jako etnobotanická zajímavost.

Zdroj:

• GOLASOVSKÁ, Monika. Bylinková terapie: léčivé elixíry pro zdraví i krásu. Ilustroval Terezie VAVROŠOVÁ. Praha: Grada Publishing, 2020. ISBN 978-80-271-2919-5.
• Bylinkopedie. Brno: CPress, 2019. ISBN 978-80-264-2405-5

Autor: Mgr. Lenka Dvořáková