Proskurník lékařský

Latinsky: Althaea officinalis                                  Lidové názvy: ibišek, lajbiš, sléz                            Čeleď: slézovité

Výskyt

Ve volné přírodě téměř neroste. Často si ho lidé vysazují na zahrádkách jako okrasnou bylinu. Když už ho v přírodě nalezneme tak jen ve vlhké louce nebo příkopu. Má rád vyšší teploty. Roste v nadmořských výškách do 200 m. n. m. 

Popis

Je to vysoká statná rostlina 70-180cm. Listy jsou nepravidelně zubaté a chlupaté. Listy se na stonku střídají. Květy jsou světle růžové někdy přechází až do fialova 4-5ti četné. Na okrajích jsou dosti baculaté. 

Kvete

Od července do září.

Sběr Proskurníku

K léčebným účelům se využívá celá rostlina - listy, květy i kořen, který je nejúčinnější. Listy a květy se sbírají když rostlina začíná kvést. Kvetoucí rostlina má bílé až narůžovělé pětičetné květy. Kořen sbíráme po odkvětu byliny. Nejlepší je kořen hned po sběru otřít a nasekat. Zaručíme tak vhodné proschnutí. Sušíme při pokojové teplotě.

Použití

Proskurník obsahuje spoustu slizových látek, které jsou vhodné při léčbě zánětu průdušek a celého dýchacího ústrojí. Je to výborný lék proti kašli. Slizovité látky chrání sliznici před drážděním. Je vhodný do čajových směsí proti dvanácterníkovým a žaludečním vředům. Proskurník není dobré vařit a ani ho zalévat horkou vodou - ničí se tak užitečné látky. Při větší koncentraci se proskurníkový čaj používá jako kloktadlo a k výplachům ústní dutiny při různých zánětech, vřídcích apod., můžeme ho též přidat do koupelí při kožních ekzémech.