Čajovník čínský

Čajovník čínský (Camellia sinensis neboli Thea sinensis) je stálezelená, poměrně nenáročná, kulturní rostlina z rodu čajovník. Domovinou čajovníku je jihovýchodní Asie. Pěstuje se na tropických nebo subtropických plantážích buď jako keř, nebo strom. Fermentovaná nebo sušená, různě zpracovávaná poupata a listy této rostliny se používají především k přípravě nápojů – čajů.

Historie

Historie používání čajovníku sahá více než 5 000 let zpátky, zejména v Číně, kde byla Camellia sinensis poprvé kultivována a kde se z ní stal kulturní a náboženský symbol. Podle legendy objevil čaj čínský císař Šen-nung kolem roku 2737 př. n. l., když mu do vroucí vody náhodně spadl lístek z divokého čajovníku. Od té doby se čaj stal neoddělitelnou součástí čínské kultury. Čaj se postupně rozšířil do Japonska, Koreje a Indie. Během 16. století ho do Evropy přivezli obchodníci a stal se oblíbeným nápojem v aristokratických vrstvách. Dnes je Camellia sinensis pěstována v mnoha zemích světa, včetně Číny, Japonska, Indie, Srí Lanky, Keni a dalších.

Popis

Čajovník je stálezelená rostlina, která má různě velké listy, krátké stonky, bílé květy a plody podobné ořechu. Plody jsou trojpouzdré dřevnaté tobolky obsahující jedno až tři hnědá semena.

Listy jsou dlouhé asi 3 až 25 cm a široké 1 až 10 cm. Typické je pro ně silné žebrování a na spodní straně bílé jemné chloupky. Kvete na podzim a po celou zimu a jeho květy jsou cizosprašné.

Výskyt

V současnosti se čajové plantáže nachází většinou v Číně, Indii, Japonsku, ve Vietnamu, v Indonésii, na Cejlonu, v oblastech Kavkazu, Tchaj-wanu, ale i v Evropě, na Sumatře a v jižní Africe.  

Pěstování

Pro zdařilé pěstování vyžaduje čajovník následující podmínky:

Stanoviště – Mělo by být teplé, světlé a chráněné vysokou vlhkostí vzduchu.

Půda – Půdu potřebuje písčitou, propustnou a s přídavkem rašeliny.

Hnojení - Během vegetace se hnojí každé 2 až 3 týdny, a sice hnojivem pro kyselomilné rostliny, jako je např. hnojivo na azalky, borůvky, rododendrony apod.

Zálivka – Zalévá se jen mírně, protože sucho rostlina snáší lépe než přemokření. Nesmí se používat vápenitá voda.  

Sklizeň – Doporučuje se sklízet lístky z keřů až po třech letech, kdy už je rostlina rozvětvená. Sbírají se tři vrchní lístky na jednotlivých výhonech. Z lístků je pak možné připravit čaj nebo je nechat sušit.

Užívané části

Nejdůležitější částí rostliny Camellia sinensis jsou mladé listy a pupeny, které se sbírají pro výrobu různých druhů čajů. Způsob zpracování listů určuje konečný typ čaje – zelený čaj, černý čaj, bílý čaj či oolong. Kromě lístků se někdy používají také květy a semena, které jsou zdrojem oleje bohatého na antioxidanty.

Účinné látky

Camellia sinensis obsahuje řadu účinných látek, které přispívají k jejímu vlivu na lidské zdraví:

• Kofein: stimuluje centrální nervový systém a zvyšuje bdělost.
• L-theanin: aminokyselina, která navozuje relaxaci bez útlumu.
• Katechiny: antioxidanty, které podporují imunitní systém a chrání buňky před poškozením volnými radikály.
• Tanin: má adstringentní vlastnosti a působí proti mikroorganismům.
• Flavonoidy: pomáhají snižovat riziko kardiovaskulárních onemocnění díky jejich protizánětlivým a antioxidačním účinkům.
• Vitamíny a minerály: čajovník obsahuje vitamíny skupiny B, vitamín C, E a řadu minerálů, jako je draslík, fluorid či mangan.

Zdravotní účinky

Hlavní účinnou látkou čajovníku je alkaloid kofein nacházející se v mladých listech a výhonech. Tato látka se vyznačuje stimulujícími účinky. Lístky čajovníku obsahují ve velkém množství také vlákninu, třísloviny, škrob, katechiny, bílkoviny, organické kyseliny, minerální látky a vitamíny.

Proč se doporučuje

1. Podporuje normální činnost srdce
2. Podporuje normální stav kostí
3. Udržuje normální hladinu glukózy v krvi
4. Posiluje celkový imunitní systém
5. Působí jako přirozený antioxidant
6. Prospívá normálnímu stavu pokožky
7. Urychluje metabolismus a dohlíží na tělesnou hmotnost
8. Příznivě stimuluje fyzický i psychický stav
9. Má pozitivní vliv na dentální zdraví
10. Přispívá k vyšší koncentraci a lepšímu spánku
11. Pozitivně ovlivňuje duševní a fyzické schopnosti

Nežádoucí účinky

Nadměrná konzumace čaje může vést k nežádoucím účinkům, zejména kvůli obsahu kofeinu. Mezi možné nežádoucí účinky patří nespavost, nervozita, zvýšený krevní tlak nebo zažívací potíže. Lidé s citlivostí na kofein by měli omezit konzumaci silných čajů, jako je černý čaj, nebo pít čaje s nižším obsahem kofeinu, například bílý čaj. U těhotných a kojících žen se doporučuje omezit denní příjem kofeinu.

Sběr

Listy Camellia sinensis se sbírají ručně, nejčastěji na jaře a na podzim, kdy mají nejlepší kvalitu. Sklizeň závisí na typu čaje, který se z listů bude vyrábět. Mladé listy a pupeny se obvykle sbírají pro výrobu jemnějších čajů, jako je bílý nebo zelený čaj. Po sběru se listy zpracovávají fermentací nebo sušením.

Zajímavosti

Čajovník je nejen zdrojem jednoho z nejoblíbenějších nápojů na světě, ale také kulturním symbolem, zejména v zemích, jako je Čína a Japonsko, kde je jeho pití spojeno s meditací a ceremoniemi. Čajový obřad v Japonsku je zvláštním rituálem, který odráží hlubokou úctu k čaji a jeho účinkům na tělo i ducha.

Jedna zajímavost je, že v roce 2010 byla u zříceniny čajového stromu v Yunnanu objevena starobylá čajová zahrada, jejíž rostliny byly staré až 3 200 let. Tento objev podtrhuje dlouhou historii pěstování a kultivace čajovníku, která sahá hluboko do minulosti. Další zajímavostí je, že divoké čajovníky mohou dosáhnout věku až 1 000 let, což z nich činí jedny z nejdéle žijících rostlin používaných k lidské spotřebě.

V západní kultuře se čajovník začal masivně pěstovat až po objevení čaje v Číně a jeho zavedení do Evropy v 17. století, kde se stal oblíbeným nápojem především v Británii, což vedlo ke vzniku „čajového impéria“ a ovlivnilo světový obchod.