Jetel inkarnát

Jetel inkarnát je jednoletá, někdy také dvouletá rostlina a řadí se do čeledi bobovitých. Kvete v květnu až srpnu. Protože špatně snáší podzimní mrazy a suchá období, nevydrží růst na jednom místě více let. Jetel inkarnát dorůstá do výšky 0,2 – 0,5m, má vejčité, chlupaté, vícečetné listy a přímou nebo krátce vystoupavou lodyhu. Jeho květy jsou cca 4 centimetrové dlouhé stopkaté, vejcovité až válcovité hlávky s chlupatým kalichem a korunou, která je zbarvena růžově až nápadně karmínově červeně. K růstu potřebuje jetel inkarnát výživnou půdu, polostín a vyšší vlhkost. Plodem je lusk.

Výskyt

Domovinou jetele inkarnátu je jižní a západní Evropa, odkud se rozšířil téměř do celé Evropy, Severní Ameriky, jižní Afriky a do Austrálie. V České republice se pěstuje od 1. poloviny 19. století. Vysévá se především na polích, roste také na okrajích osetých pozemků. Lze ho najít i na loukách nebo při okrajích cest a komunikací, na lokalitě však vytrvá zpravidla pouze rok.

Využití

Jetel inkarnát je velmi důležitou rostlinou v polním hospodářství. Je možné ho využít k osevu lehčích, sušších půd v teplejších oblastech, kde nelze s úspěchem pěstovat jetel luční nebo vojtěšku. Je neocenitelný právě pro chudší půdy, kde se jiným jetelovinám nedaří. Výrazně se podílí na zvyšování úrodnosti písčitých půd a slouží jako zelené hnojení, kdy zanechává půdu s dostatečnou zásobou dusíkatých látek. Využívá se také jako předplodina na pole určená pro předklíčené rané a polorané brambory, proso, kukuřici apod. Lze ho pěstovat jak v čisté kultuře tak i ve směsi s trávami jako pícnina. Jeho zelená hmota se dá využít pro přímé krmení nebo pro výrobu sena nebo siláže.