Rezavec šikmý

Rezavec šikmý (Inonotus obliquus), známý také pod ruským názvem Čaga nebo pod anglickým označením Chaga mushroom, je dřevokazná houba parazitující především na břízách v chladnějších oblastech severní polokoule. V lidové medicíně je považována za „krále léčivých hub“ a po staletí se využívá zejména v tradiční sibiřské, ruské a čínské medicíně.

Svým nepravidelným, černohnědým vzhledem připomíná spíše kus zuhelnatělého dřeva než klasickou houbu, ale právě v této nepravidelné, tvrdé hmotě se skrývá její léčivá síla.

Historie

První písemné zmínky o využívání čagy pocházejí z 16. století v Rusku, kde byla součástí lidového léčitelství na Sibiři. Houba se používala zejména k léčbě žaludečních a střevních problémů, nádorových onemocnění a celkovému posílení organismu. Známá je i z dávných kronik, kde se uvádí, že ruský kníže Vladimír Monomach si údajně pomocí nálevu z čagy léčil rakovinu rtů.

V tradiční čínské medicíně je čaga známa jako prostředek harmonizující energii jin a jang, podporující vitalitu a dlouhověkost. Během 20. století se zájem o tuto houbu přenesl i do západního světa, zejména díky výzkumům ruských vědců a popularizaci adaptogenů.

Výskyt

Rezavec šikmý roste nejčastěji na břízách, vzácněji na dubech, jilmech nebo olších, přičemž dává přednost chladným oblastem s mírným podnebím. Nejčastěji se vyskytuje na Sibiři, v Rusku, Skandinávii, Kanadě a severní Číně. V České republice je vzácnější, ale výjimečně ho lze nalézt v podhorských a horských oblastech na starších břízách.

Popis

Rezavec šikmý je víceletá houba, která vytváří nepravidelný, tvrdý a krustovitý výrůstek na kmeni stromu. Tato tmavá, téměř černá hmota je tvořena sterilními plodnicemi a prorůstá hluboko do dřeva stromu, z něhož čerpá živiny.

Houba na povrchu připomíná zuhelnatělý kus kůry, zatímco její vnitřek je rezavě hnědý až oranžový. Skutečná plodnice, která je velmi vzácná, se tvoří až po smrti hostitelského stromu a je poměrně nenápadná.

Užívané části

K léčebným účelům se používá zejména vnější tvrdá hmota (sterilní plodnice), která se suší a dále zpracovává ve formě odvarů, tinktur, prášku nebo extraktů. Vnitřní část je také cenná, ale nejvíce účinných látek se nachází právě ve ztvrdlé krustě.

Účinné látky

• Betulin a betulinová kyselina – látky pocházející z břízy, s protinádorovými a protizánětlivými účinky
• Polysacharidy (zejména beta-glukany) – posilují imunitní systém
• Melanin – silný antioxidant, který dává houbě její tmavou barvu
• Steroly – snižují hladinu cholesterolu
• Triterpenoidy – působí protizánětlivě a proti bolesti
• Polyfenoly a flavonoidy – antioxidační účinky
• Minerály a stopové prvky – např. zinek, železo, mangan, měď

Účinky čagy

• Posílení imunity – díky vysokému obsahu polysacharidů, především beta-glukanů, čaga stimuluje činnost makrofágů a přirozených zabíječských buněk
• Antioxidační působení – melanin a polyfenoly neutralizují volné radikály, čímž chrání buňky před poškozením a zpomalují stárnutí
• Protizánětlivé účinky – látky jako triterpenoidy a betulin pomáhají tlumit zánětlivé procesy v těle
• Protinádorové působení – některé studie naznačují schopnost čagy zpomalit růst nádorových buněk, zejména v případech rakoviny trávicího traktu
• Podpora trávení a jater – příznivě působí na slinivku, játra a žlučník, stimuluje detoxikaci
• Snížení hladiny cukru a cholesterolu – pozitivní vliv na metabolismus tuků a cukrů

Použití

Čaga se nejčastěji užívá ve formě čaje, odvaru nebo extraktu. Sušená houba se krájí nebo drtí na malé kousky, které se poté dlouho vaří (ideálně 1–2 hodiny), čímž se uvolní účinné látky. Extrakty se často prodávají ve formě kapslí, tinktur nebo prášku rozpustného ve vodě.

Doporučuje se užívat pravidelně po delší dobu, ideálně jako adaptogen na podporu odolnosti a vitality organismu.

Nežádoucí účinky

Při běžném dávkování je čaga považována za bezpečnou. U citlivějších jedinců může způsobit zažívací potíže nebo alergickou reakci. Nedoporučuje se současně s užíváním antikoagulancií (léky na ředění krve), jelikož může jejich účinek zesílit.

Také lidé s autoimunitními onemocněními by měli konzultovat užívání s lékařem, protože čaga stimuluje imunitní systém. Dlouhodobé užívání ve vysokých dávkách není doporučeno bez odborného dohledu.

Sběr chagy

Sběr čagy je náročnější, protože houba se nachází vysoko na kmeni bříz a je velmi tvrdá. Nejvhodnější doba ke sběru je pozdní podzim, zima a brzké jaro, kdy je vegetace v klidu a houba má nejvyšší obsah účinných látek. Po sklizni je nutné čagu dobře usušit a uchovávat na suchém, tmavém místě.

Zajímavosti

V sibiřských vesnicích byla čaga považována za posvátnou houbu, která zajišťovala zdraví celé rodiny. Domácnosti si předávaly recepty na její přípravu z generace na generaci. V některých případech byla čaga natolik ceněná, že se používala jako platidlo při směnném obchodu.

Slavný ruský spisovatel Alexandr Solženicyn zmínil čagu ve svém románu „Rakovina“, kde ji popsal jako klíčový prvek v uzdravování hlavní postavy. I díky tomu si čaga získala pozornost na Západě.

V moderní době je čaga populární nejen v přírodní medicíně, ale také ve světě wellness a biohackingových komunit. Najdeme ji jako součást funkčních nápojů, kávových alternativ a smoothie směsí.

Receptury

Odvar z čagy
Přibližně 10 gramů sušené čagy zalijeme 500 ml studené vody, přivedeme k varu a vaříme na mírném ohni 60–90 minut. Poté scedíme a pijeme 1–2 šálky denně.
Zbylou čagu lze ještě jednou použít, stačí ji znovu převařit.

Čagová tinktura
Do sklenice vložíme rozdrcenou čagu a zalijeme kvalitním alkoholem (např. 40% vodka) v poměru 1:5. Necháme 3–4 týdny louhovat na tmavém místě, denně protřepáváme. Poté scedíme a uchováváme v tmavé lahvi. Užívá se 10–20 kapek denně do vody.

Instantní čaga nápoj
Prášek z čagy smícháme s horkou vodou, případně rostlinným mlékem a trochou medu nebo skořice. Vznikne nápoj připomínající kávu s jemnou zemitou chutí.

Zdroj:

• ALVAREZ, Josef Javier; KREJČÍ, Maxim a SCHIRLO, Milan. Vitální houby na talíři. Praha: Cesta moudré želvy, s.r.o. ve spolupráci se společností Mycomedica, 2024. ISBN 978-80-909251-0-6.
• HOBBS, Christopher. Medicinal mushrooms: an exploration of tradition, healing & culture. Herbs and Health Series. Summertown, TN: Botanica Press, 2003. ISBN 1-57067-143-5.
• zdroj obrázku: wikimedia.org

Autor: Mgr. Lenka Dvořáková