Tinktura z ořešáku

Ořešák královský neboli ořešák vlašský je mohutný opadavý strom z čeledi ořešákovitých, vysoký až 25 metrů, s černošedou borkou a lichozpeřenými listy z 5 až 9 tuhých, tmavozelených lístků. Kvete v dubnu a květnu, samčí květy v jehnědách, plodem je vlašský ořech. Dospělý strom dá v dobrém roce až 50 kg ořechů. Tinktura z ořešáku je dobrý příklad toho, jak se tradice rozchází s dnešními znalostmi: starý recept na pití ze zelených ořechů dnes není obhajitelný, zatímco list má i oficiálně uznané zevní použití.

Co ořešák obsahuje

List je bohatý na fenolové látky, hlavně kyseliny kafeoylchinové a kumaroylchinové, a na glykosidy kvercetinu, dále obsahuje třísloviny, silici a v čerstvém stavu malé množství juglonu, který se sušením rozkládá. Juglon, naftochinon, je naopak hlavní bioaktivní látkou zeleného oplodí nezralých ořechů: barví kůži nahnědo, působí protiplísňově a je toxický pro buňky i pro okolní rostliny, proto pod ořešákem skoro nic neroste. Evropská léková agentura v dodatku k monografii z roku 2022 výslovně uvedla, že možná přítomnost juglonu v extraktech k vnitřnímu užití je nepřijatelná.

Co o účincích víme

Monografie agentury z roku 2013 připouští jen list, a jen zevně, ve formě odvaru na obklady a koupele. Tradiční indikace jsou dvě: úleva od lehkých zánětlivých stavů kůže a nadměrné pocení rukou a nohou, obojí nejdéle týden. Za účinkem stojí hlavně třísloviny, které stahují a vysušují. Laboratorní studie potvrzují, že extrakty z listu brzdí růst grampozitivních bakterií, včetně zlatého stafylokoka a bakterie způsobující akné, a jsou silně antioxidační; proti plísním a gramnegativním bakteriím ale list ve zkumavce nic nedělal, protiplísňový účinek mají až zelené slupky s juglonem. Klinické studie zevního použití nejsou, jde o tradici potvrzenou laboratoří.

Vnitřní užití listu (čaj na trávení, cukrovku, žloutenku) agentura neuznala: jediná lidská data jsou malé studie extraktu u diabetiků a ty považuje za nedostatečné. Tinktura ze zelených ořechů, která se dřív pila po kapkách „na štítnou žlázu“ nebo „na parazity“, z téhož důvodu v receptu zůstává jen jako zevní varianta. Chcete-li zelené ořechy zpracovat ke konzumaci, připravte si klasickou ořechovku jako likér, ne jako lék.

Jak tinkturu používat

Zevně a naředěnou. Na obklady při lehkém ekzému nebo opruzeninách ji nařeďte vodou 1 : 5 a přikládejte dvakrát až čtyřikrát denně; na pocení nohou dejte dvě lžíce do umyvadla vlažné vody a koupejte nohy 20 až 30 minut dvakrát denně. Na plísně nehtů se používá neředěná varianta se zelenými ořechy, nanášená štětečkem; počítejte s hnědým zabarvením nehtu i prstu. Vždy nejdéle týden, potom přestávka, a pokud se stav nelepší, ke kožnímu lékaři.

Na co si dát pozor

• Nepít. Tinkturu se zelenými ořechy neužívejte vnitřně kvůli juglonu; ani tinktura z listu nemá vnitřní užití uznané.
• Otevřené rány a rozsáhlá poranění kůže jsou kontraindikace, třísloviny a líh je dráždí. Nepoužívejte na sliznice ani do očí.
• Barvení. Zabarvení kůže a nehtů je dočasné, ale drží dny až týdny. Vlasy barví trvaleji; tinktura z listu je stará vlasová barva na hnědo.
• Děti, těhotné a kojící. Monografie nedoporučuje do 18 let a v těhotenství ani při kojení.
• Alergie. Lidé s alergií na vlašské ořechy mohou reagovat i na list a oplodí; vyzkoušejte nejdřív na malé plošce kůže.
• Plísně nehtů se domácími prostředky léčí špatně; pokud postihují více nehtů nebo nehtové lůžko, potřebujete lék od lékaře a tinktura je nanejvýš doplněk.

Postup

1. Listy ořešáku natrhejte v červnu, dokud jsou mladé, opláchněte, nechte oschnout a nasekejte. Pro variantu na plísně nehtů přidejte na plátky nakrájené zelené ořechy; pracujte v rukavicích, juglon barví kůži nahnědo na několik dní.
2. Vložte do nádoby, zalijte alkoholem tak, aby bylo vše ponořené, uzavřete a nechte tři týdny macerovat na tmavém místě. Denně protřepejte; tinktura ztmavne do hněda.
3. Přeceďte přes pláténko, vymačkejte a nalijte do tmavé lahve. Popište datem a výrazně označte „zevně“.
4. Používejte zevně: na obklady naředěnou vodou 1 : 5, na koupele nohou 2 lžíce do umyvadla vlažné vody, na plísně nehtů neředěnou tinkturu štětečkem dvakrát denně. Kúra nejdéle týden, potom pauza.

Zdroje

• European Medicines Agency, HMPC. Community herbal monograph on Juglans regia L., folium. EMA/HMPC/346737/2011, 9. 7. 2013; Addendum to Assessment report EMA/HMPC/693261/2021, 20. 7. 2022. Dostupné z: https://www.ema.europa.eu/en/medicines/herbal/juglandis-folium
• PEREIRA, José Alberto a kol. Walnut (Juglans regia L.) leaves: phenolic compounds, antibacterial activity and antioxidant potential of different cultivars. Food and Chemical Toxicology, 2007, roč. 45, č. 11, s. 2287–2295. DOI: 10.1016/j.fct.2007.06.004.
• DELAVIZ, Hamdollah a kol. A Review Study on Phytochemistry and Pharmacology Applications of Juglans Regia Plant. Pharmacognosy Reviews, 2017, roč. 11, č. 22, s. 145–152. DOI: 10.4103/phrev.phrev_10_17.
• BHAT, Aeyaz Ahmad a kol. Juglans regia Linn.: A Natural Repository of Vital Phytochemical and Pharmacological Compounds. Life, 2023, roč. 13, č. 2, čl. 380. DOI: 10.3390/life13020380.
• MIRZABABAEI, Atieh a kol. The Effect of Walnut (Juglans regia) Leaf Extract on Glycemic Control and Lipid Profile in Patients With Type 2 Diabetes Mellitus: A Systematic Review and Meta-Analysis of RCTs. Clinical Nutrition Research, 2022, roč. 11, č. 2, s. 120–132. DOI: 10.7762/cnr.2022.11.2.120.