Tinktura z kopřivy

Kopřiva dvoudomá je vytrvalá dvoudomá rostlina dosahující výšky 50 až 150 cm. Lodyha je přímá, nevětvená, listy řapíkaté, špičaté a pilovitě zubaté. Kvete od června do října, květy jsou jednopohlavné a plodem jsou nažky. Celá rostlina je pokrytá žahavými chlupy, které při dotyku uvolní směs histaminu, acetylcholinu a serotoninu, odtud pálení a pupínky. Kopřivová tinktura je jedna z mála domácích tinktur, pro kterou existuje oficiální evropské dávkování, a zároveň bylina, kolem níž se nakupilo hodně tvrzení, která důkazy nemají.

Co kopřiva obsahuje a která část se používá

Nať a list obsahují flavonoidy, chlorofyl, minerální látky (hlavně draslík a křemík), kyselinu kávovou a její deriváty, malé množství vitaminu K a v žahavých chlupech výše zmíněné aminy. Kořen má jiné složení: lignany, steroly (beta-sitosterol), polysacharidy a lektin UDA. Proto se používá na jiné věci. Evropská léková agentura má pro kopřivu dvě samostatné monografie: list (Urticae folium, 2010) a kořen (Urticae radix, revize 2025). Obě jsou v kategorii tradičního použití, tedy dlouhodobě používané a bezpečné, ale bez klinického důkazu účinnosti.

Co o účincích víme

List a nať. Uznané tradiční indikace jsou dvě: úleva od mírných bolestí kloubů a zvýšení množství moči k propláchnutí močových cest při lehkých močových obtížích. Nic víc. Tvrzení, že kopřiva léčí cukrovku, působí jako kardiotonikum, zastavuje krvácení nebo pomáhá při astmatu, v hodnocení agentury neobstála; hypoglykemický účinek byl pozorován jen u potkanů a u domnělého vlivu na léčbu vysokého tlaku a cukrovky zpravodaj výslovně napsal, že pro něj nejsou žádná klinická ani předklinická data. Ani u alergické rýmy to není slavné: v jediné starší studii s mraženou sušenou kopřivou vyšlo lépe jen celkové hodnocení pacientů, novější studie s extraktem z kořene se od placeba nelišila.

Kořen. Tradiční indikace je úleva od obtíží s močením při nezhoubném zbytnění prostaty, a to až poté, co lékař vyloučil vážnější příčinu. Jedna íránská studie s 620 muži popsala po šesti měsících výrazné zlepšení oproti placebu, systematické přehledy ale shrnují, že přesvědčivý důkaz pro kopřivu samotnou chybí a lépe vychází spíš kombinace se serenoou. Kořen lze podle monografie užívat dlouhodobě.

Jak tinkturu užívat

Monografie pro list uvádí tekutý extrakt 1 : 5 v dávce 30 až 40 kapek třikrát až čtyřikrát denně, a to nejdéle čtyři týdny; pro kořen extrakt 1 : 1 na 30% lihu 40 kapek třikrát denně. Domácí tinktura z čerstvé natě je zhruba v poměru 1 : 5, takže uvedené dávkování odpovídá. Při „proplachování“ močových cest má smysl jen tehdy, když zároveň hodně pijete, nejméně dva litry denně, jinak nemá co vyplavovat.

Na co si dát pozor

• Kdy ne. Tinktura se nehodí pro lidi, kterým lékař omezil příjem tekutin kvůli těžkému srdečnímu nebo ledvinovému onemocnění. Monografie ji nedoporučuje dětem do 12 let, kořen do 18 let, a v těhotenství ani při kojení.
• Močové obtíže s horečkou, krví v moči nebo bolestí v bedrech jsou zánět ledvin, ne věc na kopřivu. Pokud lehké obtíže nepřejdou do týdne, jděte k lékaři.
• Léky. Agentura u listu ani kořene neuvádí žádné hlášené interakce. Obava z vitaminu K u lidí na warfarinu byla vyčíslena: i při velkých dávkách čaje jde o méně než procento denní potřeby, u tinktury ještě méně. Přesto při léčbě na ředění krve, diuretikách nebo cukrovce dejte lékaři vědět.
• Nežádoucí účinky jsou mírné: nevolnost, průjem, výjimečně kožní reakce. Při alergii na kopřivu tinkturu neužívejte.
• Sběr. Kopřiva z příkopů a okrajů polí hromadí dusičnany a těžké kovy, sbírejte dál od silnic a hnojených ploch.

Postup

1. Kopřivy sbírejte v rukavicích na čistém místě, nejlépe mladé rostliny před květem. Opláchněte je a nechte oschnout, potom nakrájejte na kousky.
2. Vložte do nádoby a zalijte alkoholem tak, aby byly zcela ponořené. Kořen předtím očistěte kartáčkem a nasekejte najemno.
3. Nádobu uzavřete a nechte tři až čtyři týdny macerovat na tmavém místě. Každý den protřepejte.
4. Tinkturu přeceďte přes pláténko, vymačkejte a nalijte do tmavé lahvičky. Popište datem a uchovávejte v temnu.
5. Užívejte 30 až 40 kapek ve větší sklenici vody třikrát denně, nejdéle čtyři týdny. Při užívání hodně pijte.

Zdroje

• European Medicines Agency, HMPC. Community herbal monograph on Urtica dioica L.; Urtica urens L., folium. EMA/HMPC/508015/2007, 14. 1. 2010. Dostupné z: https://www.ema.europa.eu/en/medicines/herbal/urticae-folium
• European Medicines Agency, HMPC. European Union herbal monograph on Urtica dioica L.; Urtica urens L., radix, Revision 1. EMA/HMPC/322646/2023, 22. 1. 2025. Dostupné z: https://www.ema.europa.eu/en/medicines/herbal/urticae-radix
• SAFARINEJAD, Mohammad Reza. Urtica dioica for treatment of benign prostatic hyperplasia: a prospective, randomized, double-blind, placebo-controlled, crossover study. Journal of Herbal Pharmacotherapy, 2005, roč. 5, č. 4, s. 1–11. PMID 16635963.
• WILT, Timothy J. a kol. Phytotherapy for benign prostatic hyperplasia. Public Health Nutrition, 2000, roč. 3, č. 4A, s. 459–472. DOI: 10.1017/s1368980000000549.
• CHRUBASIK, Julia E. a kol. A comprehensive review on the stinging nettle effect and efficacy profiles. Part II: urticae radix. Phytomedicine, 2007, roč. 14, č. 7–8, s. 568–579. DOI: 10.1016/j.phymed.2007.03.014.
• MITTMAN, Paul. Randomized, double-blind study of freeze-dried Urtica dioica in the treatment of allergic rhinitis. Planta Medica, 1990, roč. 56, č. 1, s. 44–47. DOI: 10.1055/s-2006-960881.
• BAKHSHAEE, Mehdi a kol. Efficacy of supportive therapy of allergic rhinitis by stinging nettle (Urtica dioica) root extract: a randomized, double-blind, placebo-controlled clinical trial. Iranian Journal of Pharmaceutical Research, 2017, roč. 16, Suppl., s. 112–118. PMC5963652.