Hadinec obecný
| Vědecké jméno: | Echium vulgare L. |
| Říše: | Plantae |
| Třída: | Magnoliopsida |
| Řád: | Boraginales |
| Čeleď: | Boraginaceae |
| Lidové názvy: | hadí jazyk, modrý květ, hadí květ, hadí kořen, zmijovec, haděnec obecný, liščí ocas, vlčí ocas, žebrák, panská láska, volový jazyk, koňský ocas, ocasáč, žebrák, železník |
Hadinec obecný (Echium vulgare) je dvouletá bylina z čeledi brutnákovitých (Boraginaceae), která je nápadná především svými sytě modrými až fialovými květy a drsně chlupatým povrchem. Patří mezi významné medonosné rostliny a v krajině je snadno rozpoznatelný. Jméno „hadinec“ je odvozováno od tvaru semen připomínajících hadí hlavu, případně od skvrnité kresby stonku, která bývala spojována s hadím uštknutím.
V minulosti byl hadinec využíván jak v lidovém léčitelství, tak v tradičním hospodářství, dnes je ceněn především jako ekologicky významná rostlina.
Historie
Hadinec obecný byl znám již ve středověku, kdy se objevuje v herbářích jako rostlina spojovaná s léčbou hadího uštknutí, což vycházelo z tehdejší nauky o signaturách. Používal se také při kašli, horečkách a kožních potížích.
S rozvojem moderní medicíny se jeho léčebné využití postupně omezilo, zejména kvůli obsahu potenciálně toxických látek. Přesto zůstává důležitou součástí tradičního bylinářství a včelařství.
Výskyt
Hadinec obecný je rozšířen v celé Evropě, západní Asii a severní Africe. Druhotně byl zavlečen i do Severní Ameriky a Austrálie. Preferuje suchá, slunná stanoviště, chudé půdy a otevřená místa.
Vyskytuje se na mezích, stráních, náspech, okrajích cest, pastvinách a kamenitých svazích. V České republice je poměrně hojný, zejména v teplejších oblastech.
Popis
Hadinec obecný je dvouletá rostlina. V prvním roce vytváří přízemní růžici listů, ve druhém roce vyrůstá přímá, tuhá lodyha vysoká 30 až 100 cm. Celá rostlina je pokryta tuhými štětinatými chlupy, které mohou při dotyku podráždit pokožku.
Listy jsou kopinaté, celokrajné a drsné. Květy jsou trubkovité, nejprve růžové, později intenzivně modré až fialové, uspořádané v typických vijanech. Plodem jsou tvrdky obsahující semena.
Užívané části
V lidovém léčitelství se používaly především nadzemní části rostliny, zejména kvetoucí nať. Kořen se využíval méně často. V současnosti se hadinec k léčebným účelům používá jen výjimečně.
Účinné látky
- pyrrolizidinové alkaloidy
- slizové látky
- flavonoidy
- třísloviny
- minerální látky
- barviva
Účinky hadince obecného
Hadinec obecný byl tradičně považován za rostlinu s uklidňujícím a ochranným účinkem na dýchací cesty. V lidové medicíně se využíval při kašli, nachlazení a zánětech horních cest dýchacích. Zevně se používal k obkladům na drobná poranění, pohmožděniny a kožní potíže.
Je však nutné zdůraznit, že obsah pyrrolizidinových alkaloidů omezuje jeho bezpečné vnitřní užívání a moderní fytoterapie k němu přistupuje velmi obezřetně.
Prokázané účinky
- výrazná medonosnost a význam pro opylovače
- obsah slizových látek s ochranným účinkem
- mírné protizánětlivé působení při zevním použití
Použití
V minulosti byl hadinec využíván v lidovém léčitelství, dnes se však jeho použití omezuje převážně na zevní aplikace a ekologické účely. Je velmi ceněnou včelařskou rostlinou, která poskytuje vysoké množství nektaru po dlouhou dobu kvetení.
V okrasném zahradnictví se vysazuje do květnatých luk a přírodních zahrad jako rostlina podporující biodiverzitu.
Nežádoucí účinky
Hadinec obecný obsahuje pyrrolizidinové alkaloidy, které mohou při vnitřním užívání poškodit játra. Z tohoto důvodu se vnitřní použití nedoporučuje, zejména u dětí, těhotných a kojících žen.
Při kontaktu s čerstvou rostlinou může u citlivých osob dojít k podráždění pokožky.
Sběr
Kvetoucí nať se sbírá v období plného květu, obvykle od června do září. Rostlina se suší ve stínu na dobře větraném místě. V současnosti se sběr pro léčebné účely nedoporučuje bez odborných znalostí.
Zajímavosti
Hadinec obecný patří mezi nejvýznamnější medonosné byliny střední Evropy a může poskytovat nektar i v obdobích sucha. Jeho květy mění barvu v průběhu kvetení, což slouží jako signál pro opylovače o dostupnosti nektaru. Díky své odolnosti se často objevuje na narušených stanovištích a přispívá k jejich přirozené obnově.
Receptury
Zevní obklad z natě
Sušená nať se zalije horkou vodou, nechá krátce louhovat a používá se ve formě obkladů na unavené svaly nebo drobná poranění.
Medonosná směs do květnaté louky
Hadinec lze vysévat jako součást směsí podporujících včely a další opylovače.
Zdroj:
- HARAGSIM, Oldřich, HARAGSIMOVÁ, Ludmila (ed.). Včelařské dřeviny a byliny. Druhé, upravené vydání. Praha: Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4647-0
- BULÁNKOVÁ, Iveta. Léčivé rostliny na naší zahradě. Grada Publishing a.s, 2005. ISBN 9788024712741
