Kostivalová mast

Doba přípravy
Porce
asi 130 ml masti
Kategorie
Mast

Suroviny na asi 130 ml masti

  • sušený kostivalový kořen, nasekaný na drobné kousky 25 g
  • olivový olej (nebo slunečnicový) 150 ml
  • včelí vosk (asi 12 g na každých 100 ml přecezeného oleje) 16 g
  • vitamin E – tokoferol (volitelně, proti žluknutí) 5 kapek

Kostival lékařský

více informací
Kostival lékařský

Kostivalová mast je nejznámější domácí přípravek na pohmožděniny, výrony a bolavé klouby. Kostival lékařský (Symphytum officinale) nese hojení kostí přímo v názvu a jeho kořen se do mastí a obkladů dával po staletí. Dnes o něm víme dvě věci zároveň: že kostivalová mast proti bolesti při podvrtnutí opravdu pomáhá, a že kořen obsahuje látky, kvůli kterým se s ním musí zacházet opatrněji, než radí staré herbáře. Tenhle recept počítá s obojím.

K čemu se kostivalová mast používá

Tradičně se mast vtírá do pohmožděných a naražených míst, do podvrtnutého kotníku, do namožených svalů a do bolavých kloubů. Evropská léková agentura (EMA) v monografii kostivalového kořene uznává tradiční použití pro zmírnění příznaků drobných podvrtnutí a pohmožděnin — tedy úzce, bez slibů na zlomeniny nebo artrózu.

Klinické studie jdou o kus dál. V dvojitě zaslepené studii se 142 pacienty s čerstvě podvrtnutým kotníkem zmírňovala mast z extraktu kostivalového kořene bolest i otok zřetelně lépe než placebo (Koll a kol., 2004). Přehled Christiane Staigerové z roku 2012 shrnuje víc kontrolovaných studií u bolestí zad, u artrózy kolene a u sportovních zranění. Má to ale háček, který se v lidových návodech nedočtete: všechny tyto studie testovaly průmyslově vyráběný extrakt se sníženým obsahem pyrrolizidinových alkaloidů, ne mast vařenou doma. Podobný účinek domácí masti je pravděpodobný, prokázaný není.

Co tuk z kořene vytáhne

Hlavní látkou, kterou se kostival chlubí, je alantoin, podporující obnovu kůže, a vedle něj slizy, třísloviny a kyselina rozmarýnová. Tuk je pro bylinu rozpouštědlo podobně jako líh u tinktury nebo cukr u sirupu, jenže každé rozpouštědlo vytáhne něco jiného. Alantoin se ve vodě rozpouští jen málo a v oleji ještě hůř, takže olejový výluh ho obsahuje méně než lihový extrakt z lékárny. Proto se kořen vyluhuje dlouho a v teple a proto je dobré ho nasekat na drobné kousky. Olej sám pak slouží jako nosič a mast vytváří na kůži vrstvu, kterou se dá masírovat. Ani to ale z domácí masti nedělá lék se zaručenou dávkou.

Pyrrolizidinové alkaloidy: proč jen na neporušenou kůži

Kostival obsahuje pyrrolizidinové alkaloidy (PA). Při vnitřním užívání poškozují játra — jsou popsané případy uzávěru jaterních žil po pití kostivalového čaje — a v pokusech na zvířatech jsou genotoxické a karcinogenní. Proto se od vnitřního užívání kostivalu upustilo úplně. V kořeni jich bývá víc než v listech.

Přes zdravou kůži projde jen nepatrný zlomek. Ve švýcarském pokusu na potkanech se po nanesení kostivalového extraktu na kůži vyloučilo močí 0,1–0,4 % dávky alkaloidů, zatímco po podání ústy dvacetkrát až padesátkrát víc (Brauchli a kol., 1982). EMA přesto stanoví, že denní dávka PA z přípravku má zůstat pod 1 mikrogramem, a výrobci proto obsah PA v mastech měří a pěstují odrůdy, kterých obsahují málo. U domácí masti tohle číslo nikdo nezná — obsah alkaloidů v kořeni kolísá podle původu, sklizně i sušení.

Z toho plynou pravidla, která převzala i monografie EMA:

  • Jen na neporušenou kůži. Nikdy na odřeniny, otevřené rány, ekzém ani podrážděnou kůži — přes porušenou pokožku se vstřebá mnohonásobně víc. Starší rady o kostivalové kašičce na špatně se hojící rány už neplatí.
  • Nejdéle 10 dní v kuse, tenká vrstva dvakrát denně. Kdo potřebuje mast déle, má potíž, se kterou patří k lékaři.
  • Ne v těhotenství a při kojení, ne lidem s nemocnými játry. EMA nedoporučuje přípravky z kořene ani pro děti a dospívající do 18 let; klinické studie u dětí od tří let pracovaly jen s extraktem téměř bez PA.
  • Nikdy vnitřně a ne na sliznice ani do očí. Kelímek patří mimo dosah dětí.

Jaký kořen použít

Nejjednodušší je sušený kostivalový kořen z lékárny nebo bylinkářství. Vlastní kořen se kope brzy na jaře nebo na podzim, kdy je rostlina mimo hlavní vegetaci, nakrájí se a usuší do lámavého stavu. Čerstvý kořen do oleje nepatří — je plný vody, ta se při vyluhování nevypaří celá a mast pak plesniví a žlukne. U listů si dejte pozor na záměnu: mladé listy kostivalu se před květem dají splést s listy náprstníku, který je prudce jedovatý.

Skladování a trvanlivost

Hotová mast vydrží v chladu a tmě zhruba šest měsíců až rok; kapka vitaminu E jako antioxidant zpomalí žluknutí oleje. Jakmile mast zapáchá jako starý olej, změní barvu nebo se na ní objeví skvrny, patří do koše. Mast nabírejte čistou lžičkou, ne prsty, a kelímek popište datem výroby — a rovnou i upozorněním „jen na neporušenou kůži“.

Obecný postup, poměry vosku a oleje a nejčastější chyby najdete v návodu Jak si vyrobit bylinnou mast, o rostlině samotné víc v profilu kostivalu lékařského. Kdo chce na namožené svaly spíš hřejivý účinek, může sáhnout po kafrové masti.

Postup

  1. Sušený kořen nasekejte nebo nahrubo podrťte na kousky velké 2–5 mm. Jemný prášek se špatně cedí a zakalí mast.
  2. Kořen vsypte do čisté suché skleněné nebo nerezové nádoby a zalijte olejem tak, aby byl celý ponořený.
  3. Nádobu postavte do vodní lázně a 2–3 hodiny zahřívejte při 60–70 °C, občas promíchejte. Olej se nesmí vařit ani kouřit.
  4. Olej přeceďte přes plátno nebo gázu a zbytek kořene dobře vymačkejte. Přecezený olej odměřte – na každých 100 ml počítejte asi 12 g vosku.
  5. Olej s nastrouhaným voskem vraťte do vodní lázně a zahřívejte, dokud se vosk úplně nerozpustí. Kapku kápněte na studený talířek: je-li po ztuhnutí moc tvrdá, přilijte olej, je-li řídká, přidejte vosk.
  6. Odstavte, vmíchejte vitamin E a nalijte do čistých suchých kelímků. Nechte volně ztuhnout a teprve pak zavřete, jinak se ve víčku srazí voda.
  7. Kelímky popište datem a upozorněním „jen na neporušenou kůži, nejvýš 10 dní“ a uložte v chladu a tmě mimo dosah dětí. Mast vydrží 6–12 měsíců.

Zdroje

  • EUROPEAN MEDICINES AGENCY, Committee on Herbal Medicinal Products. European Union herbal monograph on Symphytum officinale L., radix. EMA/HMPC/572846/2009 Corr. Amsterdam: EMA, 2015, opr. 31. 1. 2024.
  • STAIGER, Christiane. Comfrey: A Clinical Overview. Phytotherapy Research, 2012, roč. 26, č. 10, s. 1441–1448. DOI: 10.1002/ptr.4612.
  • KOLL, R. a kol. Efficacy and tolerance of a comfrey root extract (Extr. Rad. Symphyti) in the treatment of ankle distorsions: results of a multicenter, randomized, placebo-controlled, double-blind study. Phytomedicine, 2004, roč. 11, č. 6, s. 470–477. DOI: 10.1016/j.phymed.2004.02.001.
  • BRAUCHLI, J.; LÜTHY, J.; ZWEIFEL, U.; SCHLATTER, Ch. Pyrrolizidine alkaloids from Symphytum officinale L. and their percutaneous absorption in rats. Experientia, 1982, roč. 38, č. 9, s. 1085–1087. DOI: 10.1007/BF01955382.
  • WICHTL, Max (ed.). Herbal Drugs and Phytopharmaceuticals: A Handbook for Practice on a Scientific Basis. 3. vyd. Stuttgart: Medpharm; Boca Raton: CRC Press, 2004. ISBN 978-0-8493-1961-7.
Autor: Mgr. Lenka Dvořáková

Mohlo by vás také zajímat