Kostivalová mast
- Doba přípravy
- Porce
- asi 130 ml masti
- Kategorie
- Mast
Suroviny na asi 130 ml masti
- sušený kostivalový kořen, nasekaný na drobné kousky 25 g
- olivový olej (nebo slunečnicový) 150 ml
- včelí vosk (asi 12 g na každých 100 ml přecezeného oleje) 16 g
- vitamin E – tokoferol (volitelně, proti žluknutí) 5 kapek
Kostival lékařský
Kostivalová mast je nejznámější domácí přípravek na pohmožděniny, výrony a bolavé klouby. Kostival lékařský (Symphytum officinale) nese hojení kostí přímo v názvu a jeho kořen se do mastí a obkladů dával po staletí. Dnes o něm víme dvě věci zároveň: že kostivalová mast proti bolesti při podvrtnutí opravdu pomáhá, a že kořen obsahuje látky, kvůli kterým se s ním musí zacházet opatrněji, než radí staré herbáře. Tenhle recept počítá s obojím.
K čemu se kostivalová mast používá
Tradičně se mast vtírá do pohmožděných a naražených míst, do podvrtnutého kotníku, do namožených svalů a do bolavých kloubů. Evropská léková agentura (EMA) v monografii kostivalového kořene uznává tradiční použití pro zmírnění příznaků drobných podvrtnutí a pohmožděnin — tedy úzce, bez slibů na zlomeniny nebo artrózu.
Klinické studie jdou o kus dál. V dvojitě zaslepené studii se 142 pacienty s čerstvě podvrtnutým kotníkem zmírňovala mast z extraktu kostivalového kořene bolest i otok zřetelně lépe než placebo (Koll a kol., 2004). Přehled Christiane Staigerové z roku 2012 shrnuje víc kontrolovaných studií u bolestí zad, u artrózy kolene a u sportovních zranění. Má to ale háček, který se v lidových návodech nedočtete: všechny tyto studie testovaly průmyslově vyráběný extrakt se sníženým obsahem pyrrolizidinových alkaloidů, ne mast vařenou doma. Podobný účinek domácí masti je pravděpodobný, prokázaný není.
Co tuk z kořene vytáhne
Hlavní látkou, kterou se kostival chlubí, je alantoin, podporující obnovu kůže, a vedle něj slizy, třísloviny a kyselina rozmarýnová. Tuk je pro bylinu rozpouštědlo podobně jako líh u tinktury nebo cukr u sirupu, jenže každé rozpouštědlo vytáhne něco jiného. Alantoin se ve vodě rozpouští jen málo a v oleji ještě hůř, takže olejový výluh ho obsahuje méně než lihový extrakt z lékárny. Proto se kořen vyluhuje dlouho a v teple a proto je dobré ho nasekat na drobné kousky. Olej sám pak slouží jako nosič a mast vytváří na kůži vrstvu, kterou se dá masírovat. Ani to ale z domácí masti nedělá lék se zaručenou dávkou.
Pyrrolizidinové alkaloidy: proč jen na neporušenou kůži
Kostival obsahuje pyrrolizidinové alkaloidy (PA). Při vnitřním užívání poškozují játra — jsou popsané případy uzávěru jaterních žil po pití kostivalového čaje — a v pokusech na zvířatech jsou genotoxické a karcinogenní. Proto se od vnitřního užívání kostivalu upustilo úplně. V kořeni jich bývá víc než v listech.
Přes zdravou kůži projde jen nepatrný zlomek. Ve švýcarském pokusu na potkanech se po nanesení kostivalového extraktu na kůži vyloučilo močí 0,1–0,4 % dávky alkaloidů, zatímco po podání ústy dvacetkrát až padesátkrát víc (Brauchli a kol., 1982). EMA přesto stanoví, že denní dávka PA z přípravku má zůstat pod 1 mikrogramem, a výrobci proto obsah PA v mastech měří a pěstují odrůdy, kterých obsahují málo. U domácí masti tohle číslo nikdo nezná — obsah alkaloidů v kořeni kolísá podle původu, sklizně i sušení.
Z toho plynou pravidla, která převzala i monografie EMA:
- Jen na neporušenou kůži. Nikdy na odřeniny, otevřené rány, ekzém ani podrážděnou kůži — přes porušenou pokožku se vstřebá mnohonásobně víc. Starší rady o kostivalové kašičce na špatně se hojící rány už neplatí.
- Nejdéle 10 dní v kuse, tenká vrstva dvakrát denně. Kdo potřebuje mast déle, má potíž, se kterou patří k lékaři.
- Ne v těhotenství a při kojení, ne lidem s nemocnými játry. EMA nedoporučuje přípravky z kořene ani pro děti a dospívající do 18 let; klinické studie u dětí od tří let pracovaly jen s extraktem téměř bez PA.
- Nikdy vnitřně a ne na sliznice ani do očí. Kelímek patří mimo dosah dětí.
Jaký kořen použít
Nejjednodušší je sušený kostivalový kořen z lékárny nebo bylinkářství. Vlastní kořen se kope brzy na jaře nebo na podzim, kdy je rostlina mimo hlavní vegetaci, nakrájí se a usuší do lámavého stavu. Čerstvý kořen do oleje nepatří — je plný vody, ta se při vyluhování nevypaří celá a mast pak plesniví a žlukne. U listů si dejte pozor na záměnu: mladé listy kostivalu se před květem dají splést s listy náprstníku, který je prudce jedovatý.
Skladování a trvanlivost
Hotová mast vydrží v chladu a tmě zhruba šest měsíců až rok; kapka vitaminu E jako antioxidant zpomalí žluknutí oleje. Jakmile mast zapáchá jako starý olej, změní barvu nebo se na ní objeví skvrny, patří do koše. Mast nabírejte čistou lžičkou, ne prsty, a kelímek popište datem výroby — a rovnou i upozorněním „jen na neporušenou kůži“.
Obecný postup, poměry vosku a oleje a nejčastější chyby najdete v návodu Jak si vyrobit bylinnou mast, o rostlině samotné víc v profilu kostivalu lékařského. Kdo chce na namožené svaly spíš hřejivý účinek, může sáhnout po kafrové masti.
Postup
- Sušený kořen nasekejte nebo nahrubo podrťte na kousky velké 2–5 mm. Jemný prášek se špatně cedí a zakalí mast.
- Kořen vsypte do čisté suché skleněné nebo nerezové nádoby a zalijte olejem tak, aby byl celý ponořený.
- Nádobu postavte do vodní lázně a 2–3 hodiny zahřívejte při 60–70 °C, občas promíchejte. Olej se nesmí vařit ani kouřit.
- Olej přeceďte přes plátno nebo gázu a zbytek kořene dobře vymačkejte. Přecezený olej odměřte – na každých 100 ml počítejte asi 12 g vosku.
- Olej s nastrouhaným voskem vraťte do vodní lázně a zahřívejte, dokud se vosk úplně nerozpustí. Kapku kápněte na studený talířek: je-li po ztuhnutí moc tvrdá, přilijte olej, je-li řídká, přidejte vosk.
- Odstavte, vmíchejte vitamin E a nalijte do čistých suchých kelímků. Nechte volně ztuhnout a teprve pak zavřete, jinak se ve víčku srazí voda.
- Kelímky popište datem a upozorněním „jen na neporušenou kůži, nejvýš 10 dní“ a uložte v chladu a tmě mimo dosah dětí. Mast vydrží 6–12 měsíců.
Zdroje
- EUROPEAN MEDICINES AGENCY, Committee on Herbal Medicinal Products. European Union herbal monograph on Symphytum officinale L., radix. EMA/HMPC/572846/2009 Corr. Amsterdam: EMA, 2015, opr. 31. 1. 2024.
- STAIGER, Christiane. Comfrey: A Clinical Overview. Phytotherapy Research, 2012, roč. 26, č. 10, s. 1441–1448. DOI: 10.1002/ptr.4612.
- KOLL, R. a kol. Efficacy and tolerance of a comfrey root extract (Extr. Rad. Symphyti) in the treatment of ankle distorsions: results of a multicenter, randomized, placebo-controlled, double-blind study. Phytomedicine, 2004, roč. 11, č. 6, s. 470–477. DOI: 10.1016/j.phymed.2004.02.001.
- BRAUCHLI, J.; LÜTHY, J.; ZWEIFEL, U.; SCHLATTER, Ch. Pyrrolizidine alkaloids from Symphytum officinale L. and their percutaneous absorption in rats. Experientia, 1982, roč. 38, č. 9, s. 1085–1087. DOI: 10.1007/BF01955382.
- WICHTL, Max (ed.). Herbal Drugs and Phytopharmaceuticals: A Handbook for Practice on a Scientific Basis. 3. vyd. Stuttgart: Medpharm; Boca Raton: CRC Press, 2004. ISBN 978-0-8493-1961-7.