Ocún jesenní

Ocún jesenní, někdy nazývaný také jako ocún podzimní, ocún, nebo lidově naháček, je jedovatá vytrvalá rostlina z čeledi liliovitých (Liliaceae) nebo podle moderní taxonomie z čeledi ocúnovitých (Colchicaceae). Tato rostlina je známá především svým neobvyklým fenologickým cyklem – kvete na podzim, kdy se z půdy bez listů vynořují krásné fialové až růžové květy, zatímco listy a plody se objevují až na jaře následujícího roku. Právě kvůli tomu bývá ocún někdy zaměňován za krokus, avšak na rozdíl od něj je prudce jedovatý.

Historie

Ocún jesenní byl známý již ve starověku. Lékaři antického Řecka, včetně Hippokrata a Galéna, využívali výtažky z této rostliny k léčbě revmatismu a dny. Ve středověku byl ocún častou součástí herbářů a byl považován za mocný, avšak nebezpečný lék. V 19. století byla izolována účinná látka kolchicin, která umožnila přesnější dávkování a širší využití v moderní medicíně. I přes svou toxicitu si rostlina zachovala význam v přírodním léčení, ovšem výhradně pod dohledem odborníků.

Výskyt

Ocún jesenní roste přirozeně ve střední a jižní Evropě, včetně České republiky, kde je možné ho nalézt na vlhkých loukách, v lužních lesích či na okrajích křovin. Upřednostňuje hlinité, humózní půdy a místa s dostatkem vláhy. Nejčastěji se vyskytuje v nížinách a podhorských oblastech do nadmořské výšky kolem 700 m.

Popis

Tato bylina dorůstá výšky 10 až 30 cm. Na podzim se objevují nápadné květy, které mají růžově fialovou až nachovou barvu, jsou šestičlenné a velmi podobné květům šafránu. Květní trubka je dlouhá, sahá hluboko do země, kde se nachází podzemní hlíza – cibuľovitě ztlustlý oddenek, z něhož vyrůstají všechny části rostliny. Na jaře vyraší řemenovité, tmavě zelené listy, které mohou být až 30 cm dlouhé a 5 cm široké, spolu s tobolkami ukrývajícími semena. Po vysemenění listy zasychají a rostlina přechází do klidového stavu.

Užívané části

V léčitelství i farmacii se využívá především hlíza, méně často také semena. Obě části obsahují vysoké množství alkaloidů, a proto musí být zpracovávány s extrémní opatrností. Samostatné použití čerstvých částí rostliny se nedoporučuje, neboť i malé množství může způsobit otravu.

Účinné látky

• Kolchicin – hlavní alkaloid, velmi toxický, má silné protizánětlivé a antimitotické účinky
• Demekolcin – méně toxický derivát kolchicinu, využívaný v cytogenetice
• Kolchicosid – derivát kolchicinu s účinkem na svalovou relaxaci
• Flavonoidy – antioxidanty s podpůrnými účinky
• Třísloviny – s mírným svíravým účinkem

Účinky ocúnu jesenního

Ocún jesenní má velmi silné farmakologické účinky, které jsou ovšem úzce spjaty s jeho toxicitou. Mezi prokázané účinky patří:

• Protizánětlivý účinek – zejména u zánětů spojených s dnou a artritidou
• Zpomalení buněčného dělení – využívá se v cytogenetice a výzkumu nádorových buněk
• Úleva od bolesti – v případě revmatických onemocnění
• Antimitotický účinek – blokuje dělení buněk v metafázi
• Mírné projímavé účinky – v menších dávkách
• Snížení otoků – v případě revmatických potíží

Použití

V moderní medicíně se extrakty z ocúnu, zejména kolchicin, používají jako léčivo při akutních záchvatech dny, případně u některých forem revmatických onemocnění. V menší míře se využívá i při cytogenetickém výzkumu, kde pomáhá zastavit dělení buněk pro potřeby analýzy chromozomů. Dříve se tinktura z ocúnu používala i v lidovém léčitelství, ale vzhledem k vysokému riziku otravy je dnes tato praxe považována za nebezpečnou.

Nežádoucí účinky

Ocún jesenní je extrémně jedovatý. Již dávka 5–10 mg kolchicinu může být smrtelná pro dospělého člověka. Otrava se projevuje silnými bolestmi břicha, průjmem, zvracením, poruchou srdeční činnosti a nakonec selháním životně důležitých orgánů. Smrt často nastává 1–3 dny po požití. Neexistuje specifické antidotum, léčba je pouze symptomatická. I při vnějším kontaktu je doporučováno používat ochranné rukavice.

Sběr ocůnu

Sbírají se především hlízy na jaře nebo na podzim, v závislosti na požadovaném obsahu účinných látek. Semena se sbírají po dozrání tobolek. Sběr i další manipulace musí být prováděny odborníkem s patřičnou zkušeností a vybavením. Vzhledem k nebezpečnosti rostliny se nedoporučuje amatérské využití.

Zajímavosti

Ocún jesenní se často objevuje v literatuře i lidových pranostikách, především díky své výjimečné schopnosti kvést v době, kdy většina ostatních rostlin již odpočívá. Tento jev inspiroval mnoho básníků i botaniků. Bývá označován jako „posel podzimu“, a jeho květ bývá považován za symbol melancholie a přechodu mezi životem a smrtí. Rostlina si získala i zájem vědců – kolchicin se například používá k vytváření polyploidních rostlin v genetice. V minulosti byla rostlina zneužívána i k travičství, známé jsou případy otravy ve starověkém Římě.

Receptury

Vzhledem k vysoké toxicitě ocúnu jesenního se nedoporučuje samostatná příprava žádných receptur v domácích podmínkách. Léčivé přípravky s obsahem kolchicinu jsou dnes dostupné pouze na lékařský předpis a měly by být podávány výhradně pod dohledem lékaře. V minulosti se používala například:

• Tinktura z hlíz ocúnu – připravovaná macerací hlíz v lihu, podávala se ve velmi malém množství jako kapky při záchvatech dny.
• Mast s kolchicinem – využívaná k lokální aplikaci na postižené klouby, již se však nepoužívá kvůli riziku vstřebání toxických látek kůží.