Netřesk střešní

Netřesk střešní (Sempervivum tectorum) je vytrvalá sukulentní rostlina z čeledi tlusticovitých (Crassulaceae), která je známá svou mimořádnou odolností a schopností růst i v extrémních podmínkách. Tradičně se vysazoval na střechy domů, odkud pochází i jeho druhové jméno tectorum (střešní). Netřesk byl po staletí považován za ochrannou rostlinu, která měla chránit obydlí před blesky, požáry a zlými silami.

Kromě okrasné hodnoty byl netřesk využíván i v lidovém léčitelství, zejména k zevnímu použití.

Historie

Netřesk střešní byl pěstován již ve starověku. Římané jej vysazovali na střechy domů jako ochranu proti bleskům a požárům, což souviselo s jeho spojováním s bohem Jupiterem. Ve středověku se tato tradice rozšířila po celé Evropě a netřesk se stal běžnou součástí venkovských staveb.

V lidovém léčitelství byl využíván po celá staletí, především k ošetření kožních problémů, popálenin a bodnutí hmyzem. Díky své nenáročnosti se stal také oblíbenou okrasnou rostlinou.

Výskyt

Původní oblastí výskytu netřesku střešního jsou horské a podhorské oblasti jižní a střední Evropy, zejména Alpy a Karpaty. Preferuje suchá, slunná stanoviště s kamenitou nebo písčitou půdou.

Dnes je rozšířen po celé Evropě, často jako pěstovaná rostlina, místy zplanělý. V České republice se vyskytuje běžně na skalách, suchých zídkách a střechách starších staveb.

Popis

Netřesk střešní je vytrvalá rostlina vytvářející přízemní růžice dužnatých, špičatých listů. Listy jsou zelené, často s červenavým zbarvením na špičkách, a slouží k zadržování vody.

Květní stvol vyrůstá z růžice obvykle po několika letech a může dosahovat výšky až 30 cm. Květy jsou hvězdicovité, růžové až červené, uspořádané v latách. Po odkvětu mateřská růžice odumírá, ale zanechává po sobě dceřiné rostliny.

Užívané části

V lidovém léčitelství se využívaly především čerstvé listy a jejich šťáva. Nadzemní části se používaly zejména zevně, vnitřní užívání bylo spíše výjimečné.

Účinné látky

• slizové látky
• flavonoidy
• třísloviny
• organické kyseliny (zejména kyselina jablečná)
• minerální látky

Účinky netřesku střešního

Netřesk střešní byl tradičně používán jako chladivá a zklidňující rostlina. Šťáva z listů se aplikovala na drobné popáleniny, štípnutí hmyzem, otoky a kožní podráždění. Rostlina byla považována za prostředek podporující hojení a zmírňující bolest.

V lidovém léčitelství se netřesk používal také při zánětech uší, kdy se několik kapek šťávy aplikovalo zevně. Moderní využití se omezuje především na tradiční a zevní použití.

Prokázané účinky

• chladivý a zklidňující účinek na pokožku
• mírné protizánětlivé působení
• podpora hojení drobných poranění
• antioxidační účinek

Použití

Netřesk střešní se používá především zevně. Čerstvá šťáva z listů se nanáší přímo na postižené místo. V domácnostech byl často pěstován právě pro rychlé ošetření drobných úrazů.

V zahradnictví je netřesk oblíbenou okrasnou rostlinou do skalek, suchých zídek a nádob.

Nežádoucí účinky

Netřesk střešní je obecně považován za bezpečný při zevním použití. Alergické reakce jsou vzácné. Vnitřní užívání se nedoporučuje bez odborného vedení.

Sběr

Listy lze sbírat během celého vegetačního období. Používají se čerstvé, sušení se prakticky neprovádí, protože rostlina ztrácí účinnost.

Zajímavosti

Netřesk střešní byl po staletí považován za magickou ochrannou rostlinu. Věřilo se, že chrání dům před blesky a požáry, což vedlo k jeho masovému vysazování na střechy. Díky schopnosti přežívat dlouhá období sucha se stal symbolem vytrvalosti a nesmrtelnosti, což odráží i jeho latinský název Sempervivum, tedy „vždy živý“.

Receptury

Čerstvá šťáva z listů
List se rozřízne a šťáva se přímo nanese na postižené místo.

Zklidňující obklad
Rozmačkané listy se přiloží na pokožku jako chladivý obklad.

Zdroj:

• STAŇKOVÁ-KRÖHNOVÁ, Magdaléna. Bylinky pro děti a maminky 2. Grada, 2019. ISBN 978-80-271-2991-1.
• KONOP, Radovan. Netřesky: rody Sempervivum a Jovibarba. Praha: Český zahrádkářský svaz - ZO Klubu skalničkářů, 1987.
• HORÁČEK, Petr. Netřesky: [všechno, co o nich potřebuji vědět]. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0585-7.

Autor: Mgr. Lenka Dvořáková