Kaštanovník setý

Kaštanovník setý nazývaný také kaštanovník jedlý, lidově též jedlý kaštan. Jedná se o opadavý listnatý strom z čeledi bukovité. Původní druh pochází z jihovýchodní Evropy a Malé Asie. Kaštanovník setý dorůstá do výšky 20–25 m. Má širokou vejčitou korunu, která je ve stáří široce klenutá. Tloušťka kmene někdy přesahuje až 2 m. Dožívá se kolem 500 až 600 let, ve střední Evropě 200 let. Mladá borka je hladká, olivově hnědá a časem se stává rozpukanou hnědošedou. Listy kaštanovníku jsou na větvičce střídavě uspořádané, na vrcholu větvičky jsou největší. Mají podlouhlý elipsovitý tvar. Každý postranní nerv je na listu zakončený ostnem. Kaštanovník kvete v květnu a v červnu a je to jednodomá rostlina. Květy jsou jednodomé, jednopohlavní, samčí a samičí. Plodem nažka v ostnaté číšce. Nachází se po 2-3 v pichlavém obalu. Jsou lesklé, tmavě hnědé a dozrávají v září a začátkem října. Po upečení nebo uvaření jsou jedlé a obsahují velké množství škrobu, cukru a bílkovin.

Výskyt

Kaštanovník setý se hojně vyskytuje v mírném pásmu severní polokoule. Ve Středozemí tvoří dokonce souvislé lesní porosty. Daří se mu v otevřených, teplých, mírně svažitých polohách i náhorních rovinách. Nejvýše položená kaštanice v Česku leží v Železných horách. Jako ovocná dřevina se pěstuje především v Itálii, Španělsku, Francii a v Maďarsku. Také na jižním Slovensku patří mezi nejstarší pěstované dřeviny a najdeme tam dokonce kaštanovníkové sady. Na našem území se pěstuje již od 5. století a v současnosti se v různých oblastech vyskytuje roztroušeně.

Využití

Plod (kaštan) je známou pochoutkou po celé Evropě. Kaštany se obvykle tepelně upravují krátkým opečením na horké plotně, ale mohou se i rozemlít a vzniklá mouka se použije k přípravě pečených zákusků. Jedlé kaštany obsahují bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy C, B1 a B2. Ze stromů kaštanovníku je získáván tanin, který má příznivý vliv na zdraví pro svoje detoxikační, protizánětlivé a stahující účinky.