Břečťan popínavý

Břečťan popínavý, latinsky Hedera helix, je stálezelená, dřevitá liána z čeledi aralkovitých (Araliaceae). Patří k nejznámějším a nejrozšířenějším popínavým rostlinám Evropy a díky své schopnosti přichytit se ke zdem či stromům vytváří charakteristické zelené porosty i v chladnějších měsících. Kromě estetické funkce má i význam léčivý – listy břečťanu se již po staletí využívají v tradičním bylinkářství, především při potížích s dýchacími cestami.

Historie

Břečťan byl znám již ve starověku. Ve starém Řecku byl symbolem věčné lásky a nesmrtelnosti, spojován zejména s bohem vína Dionýsem. V římské kultuře zdobil číše a věnce během slavností a měl chránit před opilostí. Ve středověku byl břečťan považován za magickou rostlinu, která odpuzuje zlé duchy a přináší ochranu domu. Léčebné využití se datuje přinejmenším do dob středověkých klášterních lékáren, kde se z listů připravovaly odvary a masti pro zmírnění kašle a zánětů.

Výskyt

Břečťan popínavý je původní rostlinou Evropy, zasahuje i do severní Afriky a západní Asie. Vyskytuje se hojně v listnatých lesích, parcích, zahradách a na starých zdech. Upřednostňuje polostinná až stinná stanoviště s vlhčí, humózní půdou. Díky své odolnosti se často používá jako půdopokryvná rostlina a bývá také pěstován jako okrasný druh v mnoha kultivarech s různě tvarovanými listy.

Popis

Břečťan popínavý je stálezelená liána, která může dosahovat délky až 20 metrů. Má dřevnatý stonek a charakteristické kořínky vyrůstající z uzlin, jimiž se přichycuje k podkladu. Listy jsou kožovité, tmavě zelené, lesklé, na mladých výhonech laločnaté, zatímco na starších větvích celokrajné. Kvete na podzim nenápadnými žlutozelenými květy uspořádanými do kulovitých okolíků. Plodem jsou černé, kulovité bobule, které dozrávají během zimy, avšak jsou pro člověka mírně jedovaté.

Užívané části

V léčitelství se využívají především listy břečťanu (Hederae folium), které se sbírají během vegetačního období, nejčastěji na jaře a v létě. Obsahují hlavní účinné látky, zatímco plody se pro své mírně toxické vlastnosti k léčbě nepoužívají.

Účinné látky

• Saponiny (zejména hederacosid C, α-hederin) – hlavní účinné složky odpovědné za expektorační účinek
• Flavonoidy – přispívají k protizánětlivému působení
• Triterpeny – podporují regeneraci tkání a cév
• Organické kyseliny a polyacetyleny – zvyšují celkový antimikrobiální efekt
• Steroly a cukry – pomáhají stabilizovat rostlinné výtažky

Účinky břečťanu

Listy břečťanu mají především silný expektorační účinek, tedy usnadňují vykašlávání a zlepšují dýchání. Díky přítomnosti saponinů dochází k uvolnění hlenu v dýchacích cestách, což napomáhá při bronchitidě, kašli a astmatu. Rostlina také vykazuje mírný protizánětlivý a dezinfekční účinek, čímž podporuje regeneraci sliznic. Vnější použití se osvědčilo při léčbě revmatických bolestí, otoků a kožních problémů, jako jsou vyrážky či ekzémy.

Prokázané účinky

• zmírnění příznaků akutní i chronické bronchitidy
• podpora vykašlávání a rozpouštění hlenu
• uvolnění dýchacích cest při astmatu a nachlazení
• protizánětlivé a antimikrobiální působení
• mírné zklidnění kašle bez tlumení dýchacího reflexu

Použití

Břečťan popínavý je využíván především ve formě extraktů a sirupů proti kašli, které se běžně prodávají v lékárnách. Tyto přípravky se doporučují při kašli s obtížným vykašláváním. V domácí bylinkové praxi se používají nálevy nebo odvary z listů, obvykle však v malém množství, protože předávkování může způsobit podráždění žaludku. Zevně se břečťan uplatňuje v mastech a obkladech pro zmírnění bolesti svalů, zánětů či při celulitidě, kdy zlepšuje prokrvení pokožky.

Nežádoucí účinky

Při vnitřním užívání je nutná opatrnost, protože vysoké dávky mohou vyvolat nevolnost, průjem či zvracení. U citlivých osob se může objevit kožní podráždění při styku s čerstvými listy. Plody břečťanu jsou toxické, zejména pro děti – po požití vyvolávají zvracení a křeče. Při používání hotových přípravků z lékárny jsou však nežádoucí účinky vzácné.

Sběr

Listy břečťanu se sbírají ručně, nejlépe v období od jara do podzimu. Suší se v tenkých vrstvách ve stínu při teplotě do 40 °C. Správně usušené listy si uchovávají tmavě zelenou barvu a mírně hořkou chuť. Vzhledem k možné toxicitě rostliny je vhodné při sběru používat rukavice.

Zajímavosti

Břečťan popínavý je jednou z mála rostlin, které zůstávají zelené po celý rok, a tak symbolizuje věrnost a nesmrtelnost. Na starých stavbách funguje jako přirozená klimatizace – v létě ochlazuje zdivo a v zimě ho chrání před mrazem. V přírodě poskytuje útočiště mnoha druhům hmyzu a ptáků, zejména v době, kdy jiné rostliny již odkvetly. Kvete totiž pozdě na podzim, což z něj činí významný zdroj potravy pro včely a čmeláky. Bobule pak slouží jako potrava pro zimující ptáky, i když pro člověka zůstávají nebezpečné.

Receptury

Sirup z břečťanu proti kašli

Jednu čajovou lžičku sušených břečťanových listů zalijte 250 ml horké vody a nechte 10 minut louhovat. Poté přeceďte a přidejte med podle chuti. Užívejte 2–3× denně po lžičkách při kašli.