Vesnovka obecná

Vesnovka obecná (Adoxa moschatellina) je drobná, vytrvalá, jarní bylina z čeledi věsnovkovitých (Adoxaceae), výjimečná svou nenápadnou krásou a neobvyklým květenstvím ve tvaru „kostky“. V lidovém prostředí je známa pod názvy jako pižmovka, kostkovec jarní, muskátová květinka nebo jarní kostka. Její botanické jméno „moschatellina“ odkazuje na jemnou pižmovou vůni, kterou vydává čerstvá rostlina, zejména za vlhkého počasí. Patří mezi první bylinky rašící po zimě a tvoří důležitou součást podrostu listnatých lesů.

Historie

Vesnovka nebyla v historii využívána v takové míře jako jiné léčivé byliny, ale její neobvyklý vzhled upoutal pozornost už v raném novověku. Botanici si všimli jejího unikátního květenství – pět květů uspořádaných do téměř dokonalé kostky – což bylo považováno za důkaz „geometrie přírody“. V lidovém léčitelství byla občas používána při onemocněních dýchacích cest nebo jako jemně aromatizující přísada do čajů. Ve staré herbální literatuře je zmiňována spíše okrajově, ale dnes je oceňována pro svůj ekologický význam jako časný jarní květ v lesním ekosystému.

Výskyt

Vesnovka obecná původně pochází ze Středozemí a ze Střední a Přední Asie. V současnosti se rostlina vyskytuje téměř po celém světě. U nás se roste především v teplejších oblastech, ve vyšších polohách jen ojediněle a pouze přechodně. Vyskytuje se v příkopech a na okrajích cest a náspech. Dále je možné ji zahlédnout na rumištích, kompostech, navážkách a skládkách, polích, v sadech, na vinicích, chmelnicích a na jiných narušovaných stanovištích. Roste na vysýchavých, štěrkopísčitých až hlinitojílovitých půdách. Zapleveluje všechny jednoleté i víceleté plodiny a také vytrvalé kultury. Patří mezi méně významné plevele. Na orné půdě roste ojediněle na okrajích polí.

Popis

Jedná se o nízkou (5–15 cm vysokou), vytrvalou bylinu s tenkým, článkovaným oddenkem. Listy vyrůstají v přízemní růžici a jsou třídílné, na okrajích jemně zubaté, s dlouhými řapíky. Z úžlabí listů vyrůstá tenká lodyha nesoucí květenství, které je složeno z pěti drobných zelenožlutých květů – čtyři jsou rozmístěny do tvaru čtverce a pátý květ je obrácen vzhůru. Kvete v březnu až květnu. Plodem je tobolka s drobnými semeny. Celá rostlina je jemně aromatická s vůní připomínající pižmo.

Užívané části

V lidovém léčitelství se využívá kvetoucí nať nebo celá nadzemní část rostliny, sbíraná v době květu. Pro svou jemnost se doporučuje sbírat jen v malém množství a s ohledem na její ekologický význam. Rostlina se používá čerstvá nebo krátce sušená, a to zejména k přípravě nálevu.

Účinné látky

O věsnovce bylo provedeno méně fytochemických studií než u běžněji používaných bylin, přesto obsahuje několik zajímavých látek:

• Slizové látky
• Flavonoidy
• Třísloviny
• Pižmové silice (v malém množství)
• Organické kyseliny

Účinky věsnovky obecné

Věsnovka má jemné, nenásilné účinky, které se využívají především při dýchacích a nervových potížích:

• Mírné expektorační působení – podporuje vykašlávání a čistí dýchací cesty
• Uklidňující účinek – pomáhá při stresu, úzkosti a mírné nespavosti
• Lehce protizánětlivý efekt – zejména v oblasti horních cest dýchacích
• Podpora trávení – uvolňuje napětí a nadýmání, podporuje chuť k jídlu
• Diuretický účinek – napomáhá odvodu tekutin z těla

Použití

Věsnovka se v lidové medicíně používá zejména jako jemný nálev při nachlazení, kašli, lehké nespavosti nebo nechutenství. Vhodná je i do bylinkových směsí pro děti. Zevně může sloužit jako přísada do koupelí pro zklidnění pokožky. Díky svému pižmovému aroma se někdy přidává do vonných pytlíčků a čajových směsí.

Nežádoucí účinky

Při běžném užívání nebyly zaznamenány žádné závažné nežádoucí účinky. Kvůli nedostatku klinických údajů se nedoporučuje podávat v těhotenství a při kojení. U osob s přecitlivělostí na silice je na místě opatrnost.

Sběr

Rostlina se sbírá brzy na jaře v době květu, obvykle v dubnu. Sbírá se celá nadzemní část, ideálně ručně nebo pomocí nůžek. Suší se šetrně ve stínu a při nízké teplotě (do 35 °C), aby se uchovala jemná vůně. Vzhledem k ekologickému významu rostliny by měl být sběr prováděn s mírou.

Zajímavosti

Věsnovka obecná je známá především svou květní symetrií, která je u rostlin vzácná – pět květů je uspořádáno do tvaru kostky, což inspirovalo i některé básníky a výtvarníky.

Jde o jeden z prvních jarních druhů, který se objevuje ve stinném lesním podrostu, a poskytuje důležitý zdroj pylu pro časné opylovače.

Věsnovka patří do čeledi Adoxaceae, kterou sdílí např. se známým bezem černým – ačkoliv jde o velmi odlišné rostliny, geneticky jsou si blízce příbuzné.

V minulosti byla zmiňována jako symbol skromnosti a čistoty. Pro svou nenápadnost byla v herbářích někdy opomíjena, ale moderní botanika ji oceňuje jako klíčový druh lesního jara.

Někdy bývá zaměňována s drobnými pryskyřníky či kakosty, ale její kostkovité květenství je naprosto unikátní a nezaměnitelné.

Receptury

Jarní čaj z věsnovky
1 čajová lžička čerstvé nebo sušené natě věsnovky se přelije 250 ml vroucí vody. Louhujte 5–7 minut, poté sceďte. Pije se 1–2× denně jako jemné tonikum.

Uklidňující směs s věsnovkou
Smíchejte 1 díl věsnovky, 1 díl meduňky a 1 díl lipového květu. Používá se při stresu, nervozitě a mírné nespavosti – 1 čajová lžička směsi na šálek vroucí vody, louhujte 10 minut.

Koupel pro citlivou pokožku
Silný odvar z 2 lžic sušené věsnovky na 500 ml vody přidejte do koupele. Působí zklidňujícím dojmem, vhodné i pro děti.