Měsíčková mast

Měsíčková mast je asi nejrozšířenější domácí mast vůbec. Patří na rozpraskané ruce a paty, na drobné oděrky, opruzeniny a kůži podrážděnou sluncem nebo větrem. Vyrábí se z oranžových úborů měsíčku lékařského (Calendula officinalis) a na rozdíl od mnoha jiných bylinných mastí o ní existují i oficiální hodnocení a klinické studie. Dá se tedy říct poměrně přesně, co umí a co ne.

Co o měsíčku říká Evropská léková agentura

Výbor pro rostlinné léčivé přípravky (HMPC) při Evropské lékové agentuře vydal monografii měsíčkového květu poprvé v roce 2008 a v roce 2018 ji revidoval. Měsíček v ní figuruje jako tradiční rostlinný léčivý přípravek, tedy takový, jehož použití je doložené dlouhou tradicí, nikoli klinickými důkazy. Uznané použití je zevní: ke zmírnění drobných zánětů kůže, jako je spálení od slunce, a jako pomocný prostředek při hojení drobných ran.

Monografie popisuje i samotnou mast, a to způsobem, který zná každý, kdo ji dělal doma. Měsíčková mast se podle ní připravuje šetrnou digescí (zahříváním) květů v roztaveném mastném základu po dobu až 16 hodin, následným přecezením a ztuhnutím při chladnutí. Hotová mast má odpovídat 4–20 % drogy. Mezi uznanými přípravky je také olejový výluh v poměru 1 díl květů na 10 dílů rostlinného oleje, například olivového. Recept níže vychází z obou údajů.

Z monografie plyne i to, co v babiččiných receptech nebývá: přípravek se nedoporučuje dětem do šesti let (chybějí zkušenosti), v těhotenství a při kojení, a pokud potíže do týdne neustoupí, patří kůže lékaři.

Co ukázaly studie

Nejcitovanější práce o měsíčkové masti je francouzská studie z roku 2004. Pommier a kolegové v ní rozdělili 254 žen ozařovaných po operaci rakoviny prsu do dvou skupin: jedna si na ozařovanou kůži nanášela měsíčkovou mast, druhá tehdy standardní emulzi s trolaminem. Zánět kůže druhého či vyššího stupně se objevil u 41 % žen s měsíčkem oproti 63 % ve srovnávací skupině a ženy s měsíčkem měly i méně bolesti. Zajímavý detail: šlo právě o mast vyrobenou digescí květů v tuku.

Obraz ale není jednoznačný. Systematický přehled, který v roce 2019 publikovali Givol a kolegové, prošel čtrnáct studií (sedm na zvířatech, sedm klinických). Zvířecí pokusy shodně ukazují rychlejší ústup zánětu a lepší tvorbu granulační tkáně v ráně. U lidí jsou výsledky smíšené: u bércových vředů žilního původu se plocha zmenšovala, u diabetických vředů ani u popálenin přínos prokázán nebyl a druhá studie s ozařováním nenašla rozdíl oproti obyčejnému hydratačnímu gelu. Poctivý závěr tedy zní: měsíček na drobné poranění kůže smysl dává, zázračná hojivá mast to ale není. A při ozařování nanášejte cokoli jen po dohodě s onkologem.

Proč zrovna mast a ne čaj

V měsíčku je řada látek s různou rozpustností. Za protizánětlivý účinek se považují hlavně triterpenoidy, zejména estery faradiolu, a ty jsou v tucích rozpustné výborně, ve vodě prakticky vůbec. Do oleje přecházejí i karotenoidy, které mu dávají sytě zlatou až oranžovou barvu. Nálev naopak vytáhne hlavně flavonoidy a polysacharidy. Proto se měsíček na kůži tradičně používá ve formě masti nebo oleje a čaj slouží spíš ke kloktání a obkladům.

Na mast se hodí sušené, plně rozvité úbory plnokvětých oranžových odrůd, tedy totéž, co monografie popisuje jako lékopisnou drogu. Koupíte je v lékárně i bylinkářství, nebo si je usušíte sami (jak na to, popisuje článek o správném sběru a sušení). Čerstvé květy obsahují hodně vody, která v oleji podporuje plísně a žluknutí. Pozor také na anglické recepty: slovo marigold tam může znamenat i aksamitník (Tagetes), což je úplně jiná rostlina.

Na co si dát pozor

Měsíček patří mezi hvězdnicovité (Asteraceae), stejně jako heřmánek, arnika nebo ambrozie. Lidé alergičtí na tuto čeleď by měli být opatrní a monografie EMA jim měsíček výslovně nedoporučuje. Podle přehledu dánské dermatoložky Evy Paulsenové jsou u měsíčku popsané jen ojedinělé případy kontaktní alergie, zatímco třeba u arniky je přecitlivělost poměrně častá. Přesto se vyplatí novou mast nejdřív vyzkoušet na malé ploše kůže na předloktí a den počkat.

Mast nepatří do hlubokých, krvácejících ani hnisajících ran. Když se kolem drobného poranění objeví zarudnutí, otok, teplo nebo hnis, je to známka infekce a důvod jít k lékaři, ne přidat další vrstvu masti.

Skladování a trvanlivost

Mast z kvalitního oleje a včelího vosku vydrží v chladu a temnu přibližně rok. Nepřítelem je kyslík, světlo, teplo a voda. Mast nabírejte čistou lžičkou nebo špachtlí, ne prsty, a kelímky nenechávejte na slunném okně. Pokud začne vonět po starém oleji nebo pastelce, zežlukla a patří do koše. Pár kapek vitaminu E žluknutí zpomalí, mikroby ale nezastaví. Podrobně o volbě oleje, poměru vosku a nejčastějších chybách píšeme v návodu Jak si vyrobit bylinnou mast. Na hrudník při nachlazení se místo měsíčku hodí spíš tymiánová mast.

Postup

1. Sušené květy zlehka rozmělněte v dlaních a nasypte do skleněné nebo nerezové misky. Musí být dokonale suché, čerstvé květy by do oleje zanesly vodu.
2. Zalijte je olejem tak, aby byly celé ponořené, a promíchejte.
3. Misku postavte do vodní lázně a olej 2–3 hodiny zahřívejte na 60–70 °C. Nesmí bublat ani kouřit. Občas promíchejte a hlídejte, aby do oleje nekapala voda z lázně ani z poklice.
4. Teplý olej přeceďte přes plátýnko nebo gázu a květy důkladně vymačkejte. Nechte olej chvíli usadit a slijte ho z kalu do čisté nádoby.
5. Odměřte 150 ml oleje. Zbytek slijte do tmavé lahvičky a používejte jako měsíčkový olej.
6. K odměřenému oleji přidejte nastrouhaný vosk a ve vodní lázni zahřívejte, dokud se úplně nerozpustí.
7. Kápněte kapku směsi na studenou lžičku. Když je po ztuhnutí moc tvrdá, přilijte trochu oleje, když maže, přidejte vosk.
8. Směs odstavte z lázně a vmíchejte vitamin E.
9. Mast nalijte do čistých, vyvařených a dokonale suchých kelímků a nechte ji otevřenou ztuhnout při pokojové teplotě.
10. Kelímky uzavřete, popište datem a uložte v chladu a temnu. Mast vydrží zhruba rok.

Zdroje

• EUROPEAN MEDICINES AGENCY, Committee on Herbal Medicinal Products. Community herbal monograph on Calendula officinalis L., flos. EMEA/HMPC/179281/2007. London: EMEA, 2008. Revize: European Union herbal monograph on Calendula officinalis L., flos. EMA/HMPC/437450/2017. Přijato 27. 3. 2018.
• POMMIER, P. a kol. Phase III Randomized Trial of Calendula Officinalis Compared With Trolamine for the Prevention of Acute Dermatitis During Irradiation for Breast Cancer. Journal of Clinical Oncology, 2004, roč. 22, č. 8, s. 1447–1453. DOI: 10.1200/JCO.2004.07.063.
• GIVOL, Or a kol. A systematic review of Calendula officinalis extract for wound healing. Wound Repair and Regeneration, 2019, roč. 27, č. 5, s. 548–561. DOI: 10.1111/wrr.12737.
• PAULSEN, Evy. Contact sensitization from Compositae-containing herbal remedies and cosmetics. Contact Dermatitis, 2002, roč. 47, č. 4, s. 189–198. DOI: 10.1034/j.1600-0536.2002.470401.x.
• JAHODÁŘ, Luděk. Farmaceuticky významné semenné rostliny. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2022. ISBN 978-80-246-4952-8.