Dračinec rumělkový

Dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari), známý také jako dračí strom, je stálezelený strom z čeledi chřestovitých (Asparagaceae), endemický pro ostrov Sokotra v Arabském moři, který je součástí Jemenu. Je proslulý svou tmavě červenou pryskyřicí, známou jako dračí krev, která byla ceněna již ve starověku pro své léčivé, barvící a magické vlastnosti. Díky svému charakteristickému vzhledu a ekologickému významu je považován za národní symbol Jemenu.

Historie

Dračí krev byla ve starověku vysoce ceněna a obchodována jako vzácná komodita. Používala se jako barvivo, lék i magický prostředek. Starověcí Řekové, Římané a Arabové ji využívali k léčbě různých onemocnění – od krvácení po zažívací potíže. V Evropě byla dračí krev využívána mimo jiné k výrobě červených laků na housle a další hudební nástroje. V některých kulturách sloužila i jako součást rituálů a amuletů.

Výskyt

Dračinec rumělkový je endemický strom ostrova Sokotra, který leží v Arabském moři u pobřeží Jemenu. Tento druh preferuje náhorní plošiny a skalnaté svahy v nadmořských výškách od 300 do 1500 metrů, kde si díky svému specifickému tvaru koruny udržuje mikroklima a pomáhá zadržovat vodu v půdě. Ekosystém Sokotry je mimořádně bohatý na endemické druhy a dračinec rumělkový je jedním z jeho nejznámějších symbolů.

Popis

Dračinec rumělkový je stálezelený strom dorůstající výšky až 10 metrů. Jeho koruna má charakteristický deštníkovitý tvar a vzniká opakovaným dichotomickým větvením. Listy jsou úzké, kožovité a seskupené do růžic na koncích větví. Opadávají jednou za 3 až 4 roky. Květy jsou drobné, bílé a sladce vonící. Plody mají podobu červenooranžových bobulí, které obsahují jedno až tři semena o průměru 4–5 mm a hmotnosti asi 68 mg. Zralé plody slouží jako potrava ptákům, například špačkům sokoterským (Onychognathus frater), kteří pak semena roznášejí.

Dračí krev

Dračí krev je tmavě červená pryskyřice, která vytéká z poraněné kůry dračince rumělkového. Původně je řídká a oranžová, ale po vystavení vzduchu rychle tmavne a tuhne do sytě červeného, někdy až červenohnědého zbarvení. Pryskyřice se získává naříznutím kůry stromu, přičemž její sběr vyžaduje trpělivost a šetrný přístup, aby nedošlo k ohrožení stromu. Jednotlivé stromy se sbírají s odstupem několika let, aby se zregenerovaly.

Dračí krev má příjemně kořenitou vůni a výrazné stahující a dezinfekční účinky. V tradiční medicíně se používá k hojení ran, zastavení krvácení, při kožních onemocněních a vnitřně pro podporu trávení. V kosmetice se využívá její účinek na obnovu pokožky, včetně redukce jizev a zklidnění podráždění. Také se přidává do parfémů a kadidel. V minulosti byla dračí krev významným vývozním artiklem, a to nejen kvůli svým léčivým účinkům, ale i jako barvivo, lak nebo součást rituálních směsí.

Účinné látky

Dračí krev obsahuje řadu bioaktivních sloučenin, zejména:

• Flavonoidy (např. chalcony, flavony)
• Fenolické kyseliny
• Steroly (např. kampesterol, stigmasterol)
• Terpenoidy
• Alkaloidy (ve velmi malém množství)
• Přírodní třísloviny s adstringentními účinky
• Silné antioxidanty

Účinky dračince rumělkového

Pryskyřice dračince rumělkového vykazuje řadu pozoruhodných účinků, včetně:

• Protizánětlivých vlastností
• Antibakteriálních a protiplísňových účinků
• Podpory hojení ran a regenerace pokožky
• Zastavení vnějšího i vnitřního krvácení
• Ochrany proti volným radikálům díky antioxidantům
• Úlevy při gastrointestinálních obtížích (např. vředy, průjem)
• Tradičně i antidiabetického a protinádorového potenciálu (předmětem výzkumu)

Použití

Dračí krev je využívána jak vnitřně, tak zevně. V tradiční medicíně se aplikuje na rány, řezné poranění, kožní ekzémy nebo hemoroidy. Vnitřně se užívá v malých dávkách při trávicích potížích. V moderní době je její užití rozšířeno i do kosmetického průmyslu, kde slouží jako přírodní složka do krémů, mastí a sér pro regeneraci pleti. V aromaterapii je oblíbená pro svou vůni a symboliku ochrany a očisty.

Nežádoucí účinky

Při vnějším použití bývá dobře snášena, ovšem u osob s citlivou pokožkou se může vyskytnout podráždění. Vnitřní užívání by mělo být konzultováno s odborníkem, protože ve vyšších dávkách může způsobit nevolnost či průjem. Těhotné a kojící ženy by měly být obezřetné, jelikož bezpečnost užívání nebyla dostatečně prokázána.

Sběr

Sběr dračí krve probíhá během suchého období, kdy je pryskyřice koncentrovanější. Strom se nařízne ostrým nožem, a jakmile začne pryskyřice vytékat, nechává se ztuhnout a poté se seškrábne. Aby nedošlo k poškození populace těchto vzácných stromů, je důležité dodržovat cyklus sběru a stromy zbytečně nezraňovat opakovaně v krátkém období.

Zajímavosti

Dračinec rumělkový je jedním z nejfotografovanějších stromů světa díky svému mimořádně estetickému vzhledu připomínajícímu obrácený deštník. Jeho koruna zachycuje vlhkost z mlh a nočního rosení, čímž přispívá k hydrologickému cyklu ostrova. Dračí krev bývala považována za ztuhlou krev draka zabitého hrdinou – i odtud pochází její mytologický název. Strom patří mezi chráněné druhy a čelí riziku vyhynutí kvůli klimatickým změnám a úbytku stanovišť.

Receptury

Mast z dračí krve na hojení ran
Smíchejte 1 lžičku práškové dračí krve s 2 lžícemi kokosového oleje. Naneste na postižené místo 2–3krát denně.

Tinktura z dračí krve pro úlevu při zažívacích potížích
Rozpusťte 10 kapek dračí krve v 100 ml vody a užívejte 1–2krát denně. Před použitím konzultujte s odborníkem.

Zdroje:

• Významné stromy ve venkovské krajině: Sborník z konference. (n.d.). (n.p.): Palacky University Olomouc.
• Drori Jonathan, Kolem světa za 80 stromy. (2019). (n.p.): Grada Publishing a.s..