Mořena barvířská
| Vědecké jméno: | Rubia tinctorum L. |
| Říše: | Plantae |
| Třída: | Magnoliopsida |
| Řád: | Gentianales |
| Čeleď: | Rubiaceae |
| Lidové názvy: | mořena pravá, barvířská mořena, červený kořen, svízel barvířský, rejt, mařena, tvotec, broc |
Mořena barvířská (Rubia tinctorum) je vytrvalá bylina z čeledi mořenovitých (Rubiaceae), známá především jako historicky významná barvířská rostlina. V minulosti patřila mezi nejdůležitější přírodní zdroje červených barviv v Evropě i Asii. Kromě využití v textilním barvířství byla mořena používána také v lidovém léčitelství, kde si získala pověst rostliny podporující vylučování a očistu organismu.
Rostlina je ceněna především pro své podzemní části, které obsahují výrazná barviva a biologicky aktivní látky.
Historie
Mořena barvířská byla známa a pěstována již ve starověku. Doklady o jejím využití pocházejí z Egypta, Persie i starověkého Řecka a Říma, kde se používala k barvení textilií, kůže i vlasů. Ve středověké Evropě se pěstování mořeny stalo významným hospodářským odvětvím, zejména ve Francii, Nizozemsku a Itálii.
Úpadek významu mořeny nastal v 19. století po objevu syntetických barviv, která byla levnější a jednodušší na výrobu. Přesto se mořena dodnes pěstuje v menším měřítku pro přírodní barvení a studium tradičních technik.
Výskyt
Původní oblastí výskytu mořeny barvířské je Středomoří, Malá Asie a oblast Blízkého východu. Preferuje teplejší klima a slunná stanoviště s lehčí, dobře propustnou půdou.
V současnosti se mořena vyskytuje roztroušeně v jižní a střední Evropě, místy zplaněle. V České republice se s ní lze setkat spíše výjimečně, většinou jako s pěstovanou nebo zplanělou rostlinou.
Popis
Mořena barvířská je vytrvalá bylina s plazivým oddenkem, ze kterého vyrůstají přímé nebo vystoupavé lodyhy dorůstající délky až 1,5 metru. Lodyhy jsou hranaté a opatřené drobnými háčkovitými ostny, které umožňují rostlině zachytávat se okolní vegetace.
Listy jsou kopinaté až vejčité, uspořádané v přeslenech. Květy jsou drobné, nenápadné, žlutozelené barvy a uspořádané v latovitých květenstvích. Plodem je kulovitá černá bobule.
Užívané části
Hlavní užívanou částí mořeny barvířské je kořen a oddenek. Tyto podzemní části obsahují nejvyšší koncentraci barviv a účinných látek. Nadzemní části se využívají jen zřídka.
Účinné látky
- anthrachinonová barviva (alizarin, purpurin)
- glykosidy anthrachinonů
- třísloviny
- organické kyseliny
- flavonoidy
- minerální látky
Účinky mořeny barvířské
Mořena barvířská byla v tradičním léčitelství využívána především k podpoře činnosti ledvin a močových cest. Byla považována za rostlinu s očistným účinkem, podporující vylučování a látkovou výměnu. V lidové medicíně se používala také při kožních potížích a jako podpůrný prostředek při hojení.
Současně je třeba zdůraznit, že mořena obsahuje silně působící látky a její léčebné využití vyžaduje opatrnost. Dnes je známá spíše jako barvířská a historická léčivá rostlina.
Prokázané účinky
- barvící účinek přírodních anthrachinonů
- diuretický účinek
- podpora vylučování odpadních látek
- mírné antimikrobiální působení
Použití
Historicky byla mořena využívána především k barvení textilu, zejména vlny a bavlny, kde poskytovala odstíny od světle růžové po tmavě červenou. V lidovém léčitelství se používaly odvary z kořene, dnes je však vnitřní užívání omezené a nedoporučuje se bez odborného dohledu.
V současnosti se mořena používá hlavně v přírodním barvířství, etnobotanice a při rekonstrukci historických postupů.
Nežádoucí účinky
Mořena barvířská obsahuje anthrachinonové sloučeniny, které mohou být při dlouhodobém nebo nevhodném užívání toxické. Vnitřní užívání může způsobit podráždění trávicího traktu a ledvin. U těhotných a kojících žen je použití kontraindikováno.
Zevní použití je obecně považováno za bezpečnější, přesto se doporučuje opatrnost.
Sběr
Kořen mořeny se sbírá obvykle na podzim druhého nebo třetího roku pěstování, kdy obsahuje nejvíce barviv. Po vyrytí se kořeny omyjí, usuší a skladují v suchu. Pro barvířské účely se často dále drtí nebo melou.
Zajímavosti
Červené barvivo z mořeny bylo po staletí symbolem moci, bohatství a vojenské autority. Uniformy mnoha evropských armád byly barveny právě mořenou, včetně známých červených kabátů britských vojáků. Barvivo alizarin se používalo také v malířství a rukopisné iluminaci. Mořena zanechala stopu i v jazyce – řada historických textů spojuje „červenou barvu“ právě s touto rostlinou.
Receptury
Barvířský odvar z kořene
Sušený kořen se povaří ve vodě a vzniklý odvar se používá k barvení textilu přírodními odstíny červené.
Přírodní barvení vlny
Vlna se nejprve namoří (např. kamenec), poté se vaří v lázni z mořenového kořene.
Zdroj:
- HAR BHAJAN SINGH a AVINASH BHARATI KUMAR. Handbook of Natural Dyes and Pigments. 2014. ISBN 008100320X.
- RAHMAN, Atta-ur- (ed.). Bioactive natural products (part H). Studies in natural products chemistry. Amsterdam: Elsevier, 2002. ISBN 0-444-51230-6.