Hloh obecný
Latinský název: Crataegus oxyacantha Čeleď: růžovité
Většinou trnitý keř s nepravidelnou stavbou, listy jsou hluboce dělené se třemi až pěti laloky. Hloh můžeme najít i jako strom, který dorůstá délky 18 m.
Výskyt
Roste na stráních a okrajích lesa, většinou na sušší půdě. Kvete od května do června.
Sběr Hlohu
Sbíráme bílé květy nebo bíle kvetoucí bylinné konce větví (bez dřevnatých částí), čili listy s květy, případně jen samé listy, jakož i zralé červené plody, vše jen z divoce rostoucích rostlin. Sušíme při teplotě do 35 stupňů. Uchováváme dobře uzavřené a chráníme před světlem a vlhkem.
Využití
Prospívá při srdečních onemocněních, především při stařeckém srdci, počínající srdeční slabosti a nedostatečném prokrvení srdečního svalu. Je vhodný při rehabilitaci po infrkte myokard a léčbě klimanterických obtíží.
Prostředek na ochranu a posílení srdce.
Čajovou lžičku usušených květů nebo listů zalijete v šálku vařící vodou. Necháte čtvrt hodiny vyluhovat, přeceďte a oslaďte medem. Denní dávka - 3 až 4 šálky.
Tinktura:
Dobře umyté plody hlohu (mohou být i sušené) v poměru asi 1 ku 10 dáme do 40-50% lihu macerovat na 14 dní. Uzavřenou nádobu uložíme na teplé místo a občas jí protřepeme. Po přefiltrování a mírném vytištění plodů dáme tinkturu do flačtičky z tmavého skla s dobrým uzávěrem. Při potížích užíváme 10-30 kapek, které zapíjíme vodou nebo minerálkou. Tinktura je výborným prostředkem proti vysokému krevnímu tlaku a při potížích (návalech) v klimantériu.
Použití v bylinkových receptech a čajových směsích
