Rakytníkový olej

Rakytníkový olej je sytě oranžový olej, který se prodává v lékárnách jako doplněk stravy i jako přísada do kosmetiky. Na internetu koluje i řada receptů, jak si ho vyrobit doma. Než se do toho pustíte, je dobré vědět jednu věc: to, co vznikne v kuchyni, a to, co je v lékárenské lahvičce, jsou dva různé výrobky. Oba mají své místo, jen je nemá smysl zaměňovat. Tento recept popisuje domácí macerát, tedy olejový výluh ze sušených plodů rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides).

Dva oleje v jedné bobuli

Rakytníková bobule obsahuje olej na dvou místech a každý je jiný. Baoru Yang a Heikki Kallio z univerzity v Turku v roce 2001 změřili, že u evropského poddruhu tvoří olej asi 11 % hmotnosti semen, ale jen necelá 3 % čerstvé dužiny se slupkou. Olej ze semen je světle žlutý a ze zhruba 70 % ho tvoří kyselina linolová a alfa-linolenová, tedy omega-6 a omega-3 mastné kyseliny. Olej z dužiny je oranžový od karotenoidů a jeho zvláštností je kyselina palmitolejová (omega-7), které v něm bývá 12–39 %. V semenném oleji prakticky chybí. Právě kvůli ní a kvůli karotenoidům je dužinový olej tak ceněný.

Jak vzniká olej z obchodu

Komerční rakytníkový olej se vyrábí průmyslově. Při lisování šťávy se dužinový olej drží v kalu a oddělí se odstředěním, případně se extrahuje z výlisků. Semenný olej se lisuje nebo extrahuje rozpouštědlem či superkritickým oxidem uhličitým. Sušená dužina přitom obsahuje 20–25 % oleje, ale čerstvá bobule je převážně voda, takže na litr oleje je potřeba obrovské množství plodů a technologie, kterou doma nemáte.

Kuchyňský lis tedy olej z rakytníku nevymačká. Co doma vyrobit jde, je macerát: běžný rostlinný olej, který z usušených plodů vytáhne karotenoidy, část jejich vlastního oleje a vůni. Výsledek je krásně oranžový, ale koncentrace kyseliny palmitolejové i karotenoidů je v něm podstatně nižší než v čistém dužinovém oleji. Poctivě je to tedy olej s rakytníkem, ne rakytníkový olej v lékárenském smyslu. Výborně se na něj hodí výlisky, které zbudou po odšťavnění, když děláte rakytníkový sirup. Jinak by skončily na kompostu, a přitom je v nich velká část dužinového oleje i semena.

Na co se používá a co o tom víme

Tradičně se rakytníkový olej natírá na suchou, rozpraskanou a větrem ošlehanou kůži, na drobné spáleniny, omrzliny a na pokožku po slunění. Klinických důkazů je ale méně, než by člověk čekal podle reklam. Nejčastěji citovaná studie na lidech (Yang a kol., 1999) sledovala 49 pacientů s atopickým ekzémem, kteří čtyři měsíce polykali 5 g dužinového nebo semenného oleje denně, nebo parafínový olej jako placebo. Ekzém se zlepšil ve skupině s dužinovým olejem, ale statisticky významně i ve skupině s placebem, takže ze studie nejde vyvodit, že by olej pomáhal víc než cokoli mastného. Pokusy s hojením popálenin zatím proběhly jen na zvířatech. Přehled Beaty Olasové z roku 2018 proto uzavírá, že na stanovení účinku a dávek jsou potřeba kvalitní klinické studie.

Monografii Evropské lékové agentury rakytník nemá. Rozumné je brát domácí macerát jako výživný pěsticí olej na suchou kůži, ne jako lék.

Bezpečnost

Rakytníkový olej silně barví. Na kůži zanechá dočasný oranžový nádech, na textilu a dřevěné desce skvrny, které často nejdou vyprat. Alergie je vzácná, ale novou dávku stejně vyzkoušejte nejdřív na malém kousku kůže. Na hluboké, mokvající nebo infikované rány nepatří.

Hlavní riziko domácího macerátu je voda. Čerstvá bobule je převážně šťáva a ponořená v oleji nemá kudy vyschnout. Hrozí plíseň, kvašení a v nejhorším případě botulismus, protože bakterie Clostridium botulinum se v málo kyselém prostředí bez kyslíku pod olejem daří. Proto se používají výhradně dokonale usušené plody nebo výlisky. Teplota při výluhu nemá přesáhnout 60 °C: karotenoidy i nenasycené mastné kyseliny rychle trpí teplem, světlem a kyslíkem.

Skladování a trvanlivost

Kvůli vysokému podílu nenasycených mastných kyselin žlukne rakytníkový macerát rychleji než třeba měsíčkový olej. Skladujte ho v tmavé lahvičce, v lednici, a spotřebujte do šesti měsíců. Pár kapek vitaminu E (tokoferolu) oxidaci zpomalí. Když olej začne vonět štiplavě nebo po barvě, zahoďte ho. Macerát můžete také zpracovat na mast s včelím voskem podle návodu Jak si vyrobit bylinnou mast. A pokud vás zajímá rakytník do sklenice spíš než na kůži, vyzkoušejte tinkturu z rakytníku.

Postup

1. Pokud sušíte sami, rozprostřete čerstvé plody nebo výlisky v tenké vrstvě a sušte je v sušičce při 40–50 °C, dokud nejsou křehké a nechrastí. Zbytková vlhkost je u oleje největší riziko.
2. Usušené plody hrubě rozdrťte v hmoždíři nebo krátce v mlýnku. Rozbitá semena uvolní do oleje i část semenného oleje.
3. Nasypte je do skleněné misky a zalijte olejem tak, aby byly celé ponořené.
4. Misku postavte do vodní lázně a 2–3 hodiny zahřívejte na 50–60 °C, občas promíchejte. Olej se během té doby zbarví do oranžova. Vyšší teplota karotenoidům škodí.
5. Jako alternativa za studena: sklenici uzavřete a nechte 3–4 týdny ve tmě při pokojové teplotě, denně ji protřepejte. Na slunci by olej vybledl.
6. Olej přeceďte přes husté plátno a zbytek vymačkejte. Nechte ho den až dva v lednici usadit a opatrně slijte z kalu.
7. Vmíchejte vitamin E a olej nalijte do tmavé lahvičky. Pozor, rakytník barví textil i pracovní desku.
8. Lahvičku popište datem, uchovávejte v lednici a spotřebujte do šesti měsíců.

Zdroje

• YANG, Baoru; KALLIO, Heikki P. Fatty Acid Composition of Lipids in Sea Buckthorn (Hippophaë rhamnoides L.) Berries of Different Origins. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 2001, roč. 49, č. 4, s. 1939–1947. DOI: 10.1021/jf001059s.
• BEVERIDGE, Tom a kol. Sea Buckthorn Products: Manufacture and Composition. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 1999, roč. 47, č. 9, s. 3480–3488. DOI: 10.1021/jf981331m.
• YANG, Baoru a kol. Effects of dietary supplementation with sea buckthorn (Hippophaë rhamnoides) seed and pulp oils on atopic dermatitis. The Journal of Nutritional Biochemistry, 1999, roč. 10, č. 11, s. 622–630. DOI: 10.1016/S0955-2863(99)00049-2.
• OLAS, Beata. The beneficial health aspects of sea buckthorn (Elaeagnus rhamnoides (L.) A.Nelson) oil. Journal of Ethnopharmacology, 2018, roč. 213, s. 183–190. DOI: 10.1016/j.jep.2017.11.022.
• MORSE, Dale L. a kol. Garlic-in-oil associated botulism: episode leads to product modification. American Journal of Public Health, 1990, roč. 80, č. 11, s. 1372–1373. DOI: 10.2105/AJPH.80.11.1372.
• LI, Thomas S. C.; BEVERIDGE, Thomas H. J. Sea Buckthorn (Hippophae rhamnoides L.): Production and Utilization. Ottawa: NRC Research Press, 2003. ISBN 978-0-660-19007-5.