Zeměžluč menší
Latinsky: Centaurium erythraea
Lidové názvy: cintária, hlístnik, hořký plevel, tisíc-zlatova koření
Čeleď: hořcovité
Zeměžluč, pojmenovaná podle hořkosti celé rostliny, je jednoletá až dvouletá, 20 - 40 cm vysoká bylina s přízemní růžicí listů a čtyřhrannou lodyhou, v horní části rozvětvený. Drobné sedící kopinaté stonkové listy jsou vstřícné. Květiny ve vrcholících jsou pětičetné, oboupohlavní, asi 1 cm dlouhé. Mají trubkovitý kalich a nálevkovitou červeno-růžovou korunu.
Výskyt
Bylinka roste na sušších místech teplejších, kamenitých a travnatých stráních, či na pasekách, do nadmořské výšky 1200 m. Drogu si umíme koupit i přímo v lékárně.
Sběr Zeměžluče
Sbírá se nať. Nejlepší je ji odstřihnout 5 cm nad kořenem a obvykle ještě jednou rozkvete.
Využití
čaj ze zeměžluče má výraznou hořkou chuť. Velmi účinně podporuje trávicí procesy, vylučování žluči a trávicích šťáv a zvyšuje peristaltiku střev. Zemežlčový čaj odstraňuje nechutenství a přitom i zvyšuje imunitu organismu. Doporučuje se pít i při chorobách žlučníku a jater. Je výborným prostředkem proti pálení žáhy. Upravuje i stolici a vyhání střevní parazity. Mírně zvyšuje krevní tlak. Uklidňuje.
Překročení doporučené dávky může zejména u dětí vyvolat nevolnost, křeče a zvracení, nebo i průjmu.
Zeměžluč je prý prastarou magickou bylinkou. Kouř z ní prý zahání hady a obírá čarodějnice o svá kouzla. Rostlina je velmi citlivá na kvalitu podloží a proto bývá indikátorem kvalitní spodní vody.