Zeměžluč menší

Zeměžluč, pojmenovaná podle hořkosti celé rostliny, je jednoletá až dvouletá, 20 - 40 cm vysoká bylina s přízemní růžicí listů a čtyřhrannou lodyhou, v horní části rozvětvený. Drobné sedící kopinaté stonkové listy jsou vstřícné. Květiny ve vrcholících jsou pětičetné, oboupohlavní, asi 1 cm dlouhé. Mají trubkovitý kalich a nálevkovitou červeno-růžovou korunu.

Historie

Zeměžluč byla známá již ve starověku a středověku, kde se využívala především jako prostředek na povzbuzení trávení a při horečnatých onemocněních. Lékaři starověkého Řecka a Říma ji doporučovali při slabosti žaludku, zatímco ve středověku byla součástí mnoha hořkých likérů a léčivých vín. Ve venkovských oblastech Evropy se dlouho používala jako domácí lék při žloutence, nechutenství či „lenivém žaludku“.

Výskyt

Bylinka roste na sušších místech teplejších, kamenitých a travnatých stráních, či na pasekách, do nadmořské výšky 1200 m. Drogu si umíme koupit i přímo v lékárně.

Popis

Bylina dorůstá obvykle výšky 10–40 cm, má přímou čtyřhrannou lodyhu s přízemní růžicí kopinatých listů a několika drobnými, růžovými pětičetnými květy uspořádanými do vidlanů. Kvete od června do září, přičemž květy se otevírají jen za slunného počasí. Plodem je tobolka obsahující množství drobných semen. Rostlina je snadno rozpoznatelná díky výrazné hořké chuti celé nadzemní části.

Sběr zeměžluče

Sbírá se nať. Nejlepší je ji odstřihnout 5 cm nad kořenem a obvykle ještě jednou rozkvete.

Užívané části

Nejčastěji se sbírá kvetoucí nať, která se odřezává několik centimetrů nad zemí v době plného květu. Někdy se využívají i sušené listy nebo květy samostatně. Důležité je sběr provádět šetrně kvůli ochraně druhu. Suší se rychle, nejlépe ve stínu a při nižší teplotě, aby si rostlina zachovala účinné látky.

Využití

čaj ze zeměžluče má výraznou hořkou chuť. Velmi účinně podporuje trávicí procesy, vylučování žluči a trávicích šťáv a zvyšuje peristaltiku střev. Zemežlčový čaj odstraňuje nechutenství a přitom i zvyšuje imunitu organismu. Doporučuje se pít i při chorobách žlučníku a jater. Je výborným prostředkem proti pálení žáhy. Upravuje i stolici a vyhání střevní parazity. Mírně zvyšuje krevní tlak. Uklidňuje.

Překročení doporučené dávky může zejména u dětí vyvolat nevolnost, křeče a zvracení, nebo i průjmu.

Zeměžluč je prý prastarou magickou bylinkou. Kouř z ní prý zahání hady a obírá čarodějnice o svá kouzla. Rostlina je velmi citlivá na kvalitu podloží a proto bývá indikátorem kvalitní spodní vody.

Zajímavosti

Zeměžluč byla od středověku považována za „bylinu alchymistů“, která očišťuje tělo i duši. Její jméno je spojováno s mytickým kentaurem Cheirónem, který podle pověsti používal tuto rostlinu k léčbě zranění způsobených Herkulovou šípem.
Díky své extrémně hořké chuti se používá i jako přírodní repelent proti hmyzu – sušená nať zavěšená v místnosti nebo pod polštář měla odpuzovat blechy a štěnice.

V některých krajích byla zeměžluč považována za ochrannou bylinu a svazky rostlin se zavěšovaly nad vchody domů jako symbol zdraví a ochrany.

Receptury

Hořký čaj na trávení
1 čajová lžička sušené zeměžluče se zalije 250 ml horké vody. Nechá se louhovat 10 minut, scedí a pije 15 minut před jídlem. Pomáhá při nechutenství a špatném trávení.

Tinktura na podporu chuti k jídlu
20 g sušené nati zalijte 100 ml 40% alkoholu. Nechte louhovat 14 dní, poté sceďte. Užívejte 10–15 kapek před jídlem ve sklenici vody.