Tužebník jilmový

Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), dříve známý i jako královská bylina, je vytrvalá léčivá rostlina z čeledi růžovitých (Rosaceae). V lidovém jazyce se mu říká také tužebník obecný, tužebník vonný, tužebnice, meadow sweet (anglicky) nebo travina. Rostlina je ceněná nejen pro své krásné, smetanově bílé květy a nasládlou vůni, ale především pro své výrazné léčivé účinky, především při bolestech a horečce.

Historie

Tužebník byl již ve středověku považován za jednu z nejdůležitějších léčivých bylin. Používal se k tišení bolestí, snižování horečky a jako prostředek proti zánětům. Byl znám i jako přísada do piv, medovin a parfémů. Významný mezník v historii tužebníku přišel v 19. století, kdy z jeho účinných látek vědci izolovali kyselinu salicylovou – látku, která se stala předchůdcem syntetického aspirinu. Název "Aspirin" dokonce pochází z části latinského názvu rostliny – Spiraea.

Výskyt

Tužebník jilmový se vyskytuje přirozeně v celé Evropě a částech Asie. V České republice je poměrně hojný, zejména v nižších a středních polohách. Roste nejčastěji na vlhkých loukách, podél potoků, v příkopech, na březích řek, v lužních lesích a bažinatých oblastech. Vyhovuje mu slunné až polostinné stanoviště a vlhká, humózní půda.

Popis

Tužebník jilmový je statná vytrvalá bylina dorůstající výšky 50–150 cm. Lodyha je přímá, většinou rýhovaná a mírně ochlupená. Listy jsou střídavé, zpeřené, s většími pilovitými lístky a drobnějšími mezi nimi. Spodní strana listů bývá bělavě plstnatá. Květy jsou drobné, krémově bílé, s výraznou sladkou vůní, uspořádané do bohatých lat. Kvete od června do srpna. Plodem je nažka. Rostlina šíří charakteristické aroma, připomínající mandle nebo vanilku.

Užívané části

V léčitelství se využívají především květy a nať (Flos et Herba Filipendulae), někdy i listy. Květy se sbírají těsně po rozkvětu, kdy mají nejvyšší obsah účinných látek a nejintenzivnější vůni. Čerstvá rostlina má silnější účinek, ale používá se i sušená forma, nejčastěji ve formě čaje nebo tinktury.

Účinné látky

Tužebník obsahuje bohatou škálu bioaktivních látek:

• Salicyláty (přirozené prekurzory kyseliny acetylsalicylové – např. spirein, methylsalicylát)
• Flavonoidy (např. quercetin, rutin, kaempferol)
• Třísloviny
• Slizové látky
• Silice
• Kumariny
• Fenolové kyseliny (kyselina vanilová, galová)

Účinky tužebníku jilmového

Tužebník je významnou léčivkou s mnoha osvědčenými účinky:

• Protizánětlivé účinky – působí podobně jako aspirin, ale šetrněji
• Analgetické působení – tiší bolesti hlavy, kloubů, svalů i menstruaci
• Antipyretický efekt – snižuje horečku
• Mírně močopudný účinek – podporuje vylučování vody bez zatížení ledvin
• Působí na trávicí trakt – zmírňuje překyselení, zklidňuje sliznice žaludku
• Detoxikační účinky – pomáhá při jarních očistách a revmatických potížích
• Antioxidační účinky – chrání buňky před poškozením volnými radikály
• Antibakteriální a mírně antiseptické vlastnosti

Použití

Tužebník se používá především jako čaj, obvykle při nachlazení, chřipce, bolestech hlavy, revmatismu, dně a zánětlivých stavech. Při dlouhodobém užívání podporuje pročištění organismu. Tinktura se používá vnitřně i zevně – např. při bolestech kloubů. V kosmetice nachází využití pro své uklidňující a tonizační vlastnosti. V minulosti byl používán jako ochucovadlo do vín a nápojů.

Nežádoucí účinky

Tužebník je obecně dobře snášen. Přesto je nutná opatrnost u osob alergických na salicyláty (např. aspirin), kde může způsobit přecitlivělost. Není doporučen pro těhotné ženy, kojící matky a malé děti bez porady s lékařem. Ve větším množství může dráždit žaludek.

Sběr

Sklízí se vrchní část kvetoucí rostliny (nať a květy) ideálně za suchého počasí, v době plného květu (červen–srpen). Suší se ve stínu, rychle a při teplotě do 35 °C, aby si zachoval vůni. Při pomalém sušení hrozí ztráta aromatických složek. Uchovává se v dobře uzavřených nádobách, chráněných před vlhkem a světlem.

Zajímavosti

Tužebník jilmový inspiroval název známého léku „Aspirin“ – „a“ označuje acetylaci, „spir“ pochází z rodu Spiraea, do něhož byl tužebník dříve řazen.

Ve viktoriánské Anglii byl tužebník oblíbenou květinou k ozdobě svatebních stolů – symbolizoval radost a čistotu.
Květy tužebníku obsahují přirozené salicyláty, ale na rozdíl od syntetického aspirinu nedráždí žaludek, protože jsou v rostlině přítomny ve vazbách s dalšími ochrannými látkami.

Tužebník bývá někdy zaměňován s tavolníky (např. tavolník prostřední – Spiraea x media), ale jde o zcela jiný rod.
Ve starém germánském bylinkářství byl spojován s bohyní lásky a plodnosti Freyou.

Receptury

Tužebníkový čaj proti bolesti hlavy a horečce
1 čajová lžička sušeného květu přelít 250 ml vroucí vody, louhovat 10 minut. Pít 2–3× denně při příznacích nachlazení, chřipky nebo migrény.

Tinktura z tužebníku
50 g sušené nati zalijte 250 ml 40% alkoholu, nechte louhovat 14 dní na tmavém místě, denně protřepávejte. Poté přeceďte a uchovávejte v tmavé lahvi. Užívá se 15–20 kapek 2× denně.

Obklad na klouby
Silný nálev z tužebníku přiložte na bolestivé místo (klouby, záda) formou teplého obkladu. Ulevuje od bolesti a zánětu.