Pískavice

Tato bylinka s trojpočetnými listy připomínajícími vojtěšku vyrůstá do výšky 0,1 až 0,5 metru. Kvítky jsou malé, žlutavě bílé, dlouhé 10 až 18 mm. Lusky zobáčkovité, dlouhé 15 cm, vzpřímeně odstávající. Semena jsou velmi tvrdé, mají kosoštvercovitý tvar a nepříjemný zápach (jako zápach kozla). Chuť je nahořklá.

Výskyt

Pravlastí této bylinky je Asie, jako léčivá bylina se pěstuje také v jižní Evropě.

Sběr Pískavice

Sbíráme semena. Sekáme celé rostliny, když už dozrála většina plodů (lusků), zejména spodní, váže me do Snopko, necháme na poli uschnout, opatrně odvezeme (aby se semena nevysypali) a vymlátit. Uskladněné semena častěji přehazujeme, aby nezplesnivěla. Uchováváme dobře uzavřené a chráníme před světlem, vlhkem a hmyzem.

Využití

Působí příznivě na žaludeční a střevní činnost. Tlumí hyperaktivní kyselost a pálení v žaludku, přičemž nedráždí žaludek. Snižuje hladinu krevního cukru. Velmi dobré výsledky jsou při snižování cholesterolu v krvi. Zabraňuje nadýmání, snižuje horečku, pomáhá při bušení srdce a chrápání, napomáhá látkové přeměně.
Pískavice je známá pro svůj stimulující vliv na tvorbu mateřského mléka u kojících žen a má také pozitivní vliv na zvětšení objemu prsou.
Odvar ze semen Řeckého sena je velmi přínosný pro bolavý krk, bolest v krku a angínu, usnadňuje vykašlávání, může se přitom smíchat s medem.

Řecké seno bývá součástí mnoha směsí koření, jako např. indické kari, sambar, Berbere, v Bulharsku čubrica. Používá se k aromatizaci sýrů, luštěninových pokrmů, přidává se do těsta k ochucení chleba a dalšího pečiva. Stejně do cibulových, bramborových a houbových polévek.

Zevně lze kašičku z ní použít na obklady při zánětech a vyrážkách.