Myrhovník pravý

Myrhovník pravý (Commiphora myrrha) je trnitý keř nebo menší strom pocházející z polopouštních oblastí východní Afriky a Arabského poloostrova. Nejvíce je rozšířen v Somálsku, Etiopii a Jemenu. Tento druh je známý především tím, že z jeho naříznuté kůry vytéká vzácná aromatická pryskyřice – myrha, ceněná lidmi už tisíce let.

Historie

Myrha je jedním z nejstarších vonných a léčivých produktů vůbec. Už ve starověkém Egyptě sloužila k balzamování těl a jako vykuřovadlo při rituálech. Zmínky o myrze najdeme i v Bibli – patřila mezi tři dary, které přinesli Tři králové malému Ježíškovi. V antickém Řecku a Římě byla myrha ceněná pro své léčivé a antiseptické účinky i jako přísada do parfémů a vín. V době svého vrcholného významu byla její cena srovnatelná se zlatem.

Výskyt

Myrhovník pravý roste v suchých a kamenitých oblastech do nadmořské výšky přibližně 1300 m. Daří se mu v horkém klimatu s krátkým obdobím dešťů. Největší plantáže a přirozené porosty se nacházejí ve východní Africe (Somálsko, Etiopie, Keňa) a na Arabském poloostrově (Omán, Jemen).

Popis rostliny

Myrhovník je keř či strom vysoký kolem 4 až 5 metrů. Má silně rozvětvené větve, často opatřené ostrými trny. Kůra je světle šedá až zelenavá, místy se odlupuje. Listy jsou malé, trojčetné, papírovité, šedozelené barvy. Květy jsou nenápadné, drobné, bílé nebo nažloutlé. Po poranění kůry začne vytékat žlutavá míza, která na vzduchu rychle tuhne do hnědočervených hrudek – to je samotná myrha.

Sběr a využívané části

Pro léčivé a aromatické účely se sbírá výhradně pryskyřice. K jejímu získání se do kůry stromu naříznou drobné zářezy. Pryskyřice pak pomalu vytéká a na vzduchu tvrdne do lesklých až matných hrudek. Tyto „slzy myrhy“ se poté sesbírají, roztřídí podle velikosti, barvy a vůně a použijí v léčitelství, kosmetice nebo náboženských obřadech.

Účinné látky myrhovníku

Myrha obsahuje:

• silice (terpeny – hlavně seskviterpeny a monoterpeny)
• pryskyřičné kyseliny
• třísloviny
• hořčiny
• steroly
• polysacharidy

Díky tomuto složení má široké spektrum biologických účinků.

Účinky myrhy

Léčebné a podpůrné účinky

• protizánětlivé a antiseptické – používá se při zánětech ústní dutiny, dásní, aftách, angínách
• antimykotické a antivirové – působí proti plísním a některým virům
• mírně analgetické – tiší bolest v krku i menší poranění
• podpora hojení – urychluje zacelování ran, odřenin, ekzémů
• posiluje trávení – užívána v malých dávkách tradičně pro lepší trávení

Tradiční využití

V minulosti byla myrha považována za prostředek „proti všemu zlému“, vykuřovala se při očistných rituálech a obřadech. V arabské i čínské medicíně byla ceněna pro schopnost pročišťovat krev a mírnit bolesti.

Způsoby použití

• Kloktání a výplachy úst (při zánětech dutiny ústní a krku)
• Masti a oleje (na ekzémy, špatně se hojící rány, lehké záněty kůže)
• Vykuřování (očista prostor, meditace, relaxace)
• Součást parfémů, zubních past a žvýkaček

Možné vedlejší účinky

Při běžném zevním užívání je myrha bezpečná. Při dlouhodobém nebo nadměrném vnitřním užívání může ale dráždit žaludek. Nedoporučuje se v těhotenství, protože může mírně stimulovat děložní svalstvo. U citlivých osob může vyvolat alergickou reakci.

Zajímavosti

Myrha bývala součástí tzv. „posvátného kadidla“, které se užívalo v chrámech při obřadech. Smíšená s vínem sloužila i jako omamný nápoj, který měl tlumit bolest – podle evangelia byla nabídnuta i Ježíšovi na kříži.

Zdroj:

• TREBEN, Maria. Moje léčivé rostliny. Praha: Eminent, 2010. ISBN 9788072814138.
• Atlas prírodnej medicíny: bylinná medicína, apiterapia, reflexológia, aromaterapia, liečba dýchaním. Přeložil Sandra FAŠANGOVÁ. Ostrava: Bookmedia, [2019]. ISBN 978-80-88213-70-3.

Autor: Mgr. Lenka Dvořáková