Zemědým lékařský

Latinsky: Fumaria officinalis
Lidové názvy: zemědým, dýmnice, rutička léčiva
Čeleď: zemedymovité

Zemědým je půvabná jednoletá bylinka s rozvětvenou osou a mnoho ráz pérovitě stříhanými, šedými listy, jejichž segmenty jsou dvoudílné až trojdílné. Souměrné květy jsou seskupeny do řídkých střapců, kvetoucí od jara do podzimu, barva růžovočervená až tmavočervená. Tyčinky jsou dvousvazkové. Plody jsou kulovité nažky.

Výskyt

Pole, zahrady, rumiště v Evropě až centrální Asii. Vyžaduje vlhké, výživné, písčito-hlinité půdy, zásadité až mírně kyselé a humózní. Je u nás poměrně hojný.

Sběr Zemědýmu

Sbírá se kvetoucí nať. Řežeme ji nad zemí, nebo vytrháváme i s kořenem, který pak i se spodní částí stonku odstraníme. Sušíme většinou přirozeným teplem v tenkých vrstvách, neobracíme, při teplotě do 40-50 °C. Uchováváme odděleně, dobře uzavřeny. Chráníme před světlem, vlhkem.

Využití

Zemědým povzbuzuje činnost jater, žlučníku, střev i žaludku a čistí kůži. Čaj z něj čistí krev. Je vhodný na sedací koupele při hemoroidech a rakovině konečníku. Je velmi účinnou bylinou při kožních vyrážkách, kožních ekzémech a oparu. Pozor ale na dávkování, ve vyšších dávkách může ztížit dýchání.

Bylinka je mírně jedovatá, při vnitřním užívání může ztížit dýchání a proto se nemá překračovat dávkování!