Meduňka lékařská

Vzpřímená a rozvětvená bylinka. Dorůstá do výšky 30 až 90 cm. Má intenzivní citrónovou vůni. Listy jsou podlouhle vejčité, pilovité, na rubu holé. Květy jsou bělavé.

Výskyt

Pochází ze Středomoří, pěstuje se i u nás a je to velmi oblíbená bylinka, pěstuje se v zahrádkách jako léčivá, aromatická, průmyslová, medonosná i dekorativní rostlina. Meduňka lékařská je teplomilná rostlina, náročná na teplo a plochu chráněnou od severních větrů. Její kořeny rostou do hloubky 0,20-0,30 m, proto se doporučuje pěstovat ji v hlubokých půdách bohatých na živiny. Libuje půdu písčito - hlinitou, vyhřátou, kyprou a bohatou na humus. Dobře se jí daří po okopaninách nebo po luštěninách.

Sběr Meduňky

Sbíráme list nebo nať a to zpravidla dřív, než rostlina kvete, vícekrát do roka. První sklizeň co nejdříve, abychom seřezáváním rostliny předešli škůdcům, poslední sklizeň nesmí být pozdě v roce, jinak rostlina může vymrznout. Sušíme při teplotě do 35 ° C. Schne rychle. Uchováváme dobře uzavřenou a chráníme před světlem a vlhkem.

Využití

Meduňka lékařská má léčivé účinky proti nadýmání a křečím, působí posilující a zklidňující a dodává chuť k jídlu. Podporuje tvorbu žluči, tlumení žlučníkových kolík, tlumení menstruačních křečí a při onemocnění močových cest. Používá se pro její účinek s inhalací její silice, který napomáhá odkašlávání a uvolňování hlenu, dále ve formě záparu do lázní a jako kloktadlo při zánětu mandlí a dásní.
Čaj posiluje žaludek a příznivě působí proti nadýmání. Z jedné čajové lžičky drogy na šálek vody se připravuje zápar, ze kterého se pijí dvě až tři šálky denně.
V lidovém lékařství se používá jako prostředek k utišení nervů.
Meduňka snižuje pozornost, po jejím požití se nedoporučuje řídit nebo obsluhovat stroje.

Připravte si relaxační koupel z meduňky
Odvar z meduňky si můžete přidat i do koupele. Takový jemně citrónově vonící koupel vás krásně uvolní a pokud si ho dopřejete večer, příjemně vás naladí na spánek.