Jírovec maďal

Výskyt

V ČR se vyskytuje hojně okolo řek, pak také v podobě alejí. Byl k nám zavlečen z Jihovýchodní Evropy ( Bulharsko, Albánie, Řecko).

Kvete

Hned ze začátku jara. Od začátku května až do konce května. Záleží na stanovišti.

Sběr Jírovce

Převážně květy-a to celé květenství. Z čerstvě natrhaných květů je dobré udělat hned tinkturu, která je vhodná na popáleniny a revmatismus, pak dále na křečové žíly. Z jara se také sbírají mladé větvičky ze kterých se získává droga - obsahuje zejména glykosid eskulin (=aeskulin) a dále saponiny (např. escin), flavonoidy, éterické oleje, pektin aj. Sbírají se také plody a to na podzim. Plody jsou hojně využívány v myslivosti a to jako krmivo pro lesní zvěř.

Pěstování

Jírovec vyžaduje humózní, výživnou a svěží půdu a světlé nebo jen slabě přistíněné místo. Množí se semeny, která se sází ihned po dozrání. Semena se sejí 6 až 8 cm hluboko pupkem dolů. Kultivary se množí očkováním nebo roubováním.

Použití

Jírovec je velice důležitý pro včelaře, protože nektar obsahuje hodně cukru. Dále je nepostradatelný při plánování větších zahrad, alejí a parků. Dřevo se používá ve stavebnictví a také k výrobě nábytku. Ze dřeva i listů se pak separují látky, které se dají využít k barvení textilu.

Zevně proti revmatismu, ischiasu a zánětu sedacího nervu. Dále se jírovec používá na zlepšení krevního oběhu, při křečových žilách, proti trombóze, na léčení zánětu žil, při všech druzích revmatismu, při popáleninách. Bolavá místa masírujeme několikrát denně tinkturou z květu jírovce, můžeme udělat i teplý obklad z podrcených listů nebo květů. Doporučuje se také pít čaj a to především při menstruačních obtížích, při hemeroidech a střevních křečí.